Kdo zabil JonBenét Ramsey? - 1. část

Ahoj, dnešní článek se bude věnovat vraždě teprve šestileté dětské Miss, JonBenét Ramsey. Dívenka zemřela 26. prosince 1996 a její tělo bylo nalezeno ve vlastním domě. Velmi podivné chování rodičů nasvědčuje tomu, že do toho byli zapleteni... 

Tento případ bude opět rozdělen na několik částí. Informace o vydání druhé části jsou k dispozici na Facebookové skupině Pod pokličkou tajemna, kterou najdeš zde.

JonBenét Patricia Ramsey se narodila 6. srpna 1990 v Atlantě ve státě Georgia. Narodila se jako mladší dítě Patricii ‚‚Patsy‘‘ Ramsey a Johnovi Bennettovi Ramsey. Také měla o tři roky staršího bratra Burka. 

Otec JonBenét, John, byl již jednou ženatý. Se svou bývalou ženou měl tři děti. Melindu, Johna a Elisabeth, která bohužel v roce 1992 zahynula při autonehodě. Dva roky po rozvodu se seznámil s Patsy, kterou si následně i vzal. Také byl velmi úspěšný v práci. Vybudoval velkou firmu, vlastnil dva tryskáče a velkou jachtu. 

Patsy byla bývalá Miss Amerika a proto chtěla, aby její malá dcera šla ve stejných stopách. JonBenét barvila vlasy, nechávala jí šít drahé kostýmy, musela dodržovat přísnou dietu a také se učila zpívat a tančit. JonBenét byla velmi úspěšná a vyhrávala jednu soutěž za druhou. Také fotila pro módní časopisy a měla spoustu pracovních nabídek. Mnoho známých rodiny vypovědělo, že v tomto ohledu byla Patsy na svou dceru velmi tvrdá a přísná. 

22. prosince 1996

Patsy se také velmi ráda chlubila majetkem, který jako rodina měli, a tak velmi často pořádala luxusní párty. Jednu takovou uspořádala 22. prosince 1996. Na večírku mělo být asi padesát dospělých a jedenáct dětí. Toho večera si jedna z kamarádek hostitelky všimla, že malá JonBenét pláče. Když se jí zeptala, co se děje, dívka jí odpověděla, že si nepřijde dost hezká. U tohoto si můžeme všimnout, jak asi Patsy svou dceru vychovávala. Které dítě se v šesti letech stará o to, jestli je dostatečně krásné, nebo ne? 

To však nebylo jediné, co zvláštního se událo. Z domu Ramseyových někdo ve večerních hodinách vytočil tísňovou linku 911. Toto číslo bylo jen vytočeno, dotyčný hned poté zavěsil, takže se s operátorem nespojil. To však policie nenechala náhodě a rozhodla se dům, ze kterého se volalo, navštívit. Když zaklepali na dveře, otevřela jim Suzan, kamarádka Patsy. No, nemohu říct, že jim otevřela, spíš pootevřela dveře jen tak, aby policie viděla pouze jí a nikoli prostor za ní a odmítala je pustit do domu. Následně se Suzan policistům omluvila, že volání na 911 byl omyl a nic se neděje. O pouhé dva dny později v tomto domě došlo k vraždě. A já nevěřím, že šlo o omyl... Mnoho lidí si tuto zvláštní událost, kdy Suzan nechtěla policii dovnitř pustit, vysvětluje tím, že v domě byla spousta opilých lidí ve společnosti dětí, což by se policistům nelíbilo. Ale těžko říct. Také jsem našla informaci, že muž, jež ‚‚omylem‘‘ vytočil 911, byl známý rodiny Ramsey, pan White. O něm se budeme bavit později... 

25. prosince 1996

Na Vánoce dostala JonBenét spousty dárků. Jeden z nejlepších, který ji udělal snad úplně největší radost, bylo krásné nové pojízdné kolo.

Toho dne, kolem sedmé hodiny večerní, šla celá rodina Ramsey na vánoční večírek ke svým známým. Tuto párty měla pořádat paní White se svým manželem. To byl ten, který měl údajně v domě Patsy a Johna volat 911. Patsy na sobě měla černý rolák a černé dlouhé kalhoty. Po své dceři chtěla, aby se oblekla stejně, jako ona - tedy černý rolák a dlouhé kalhoty. To dívenka ale odmítla a toto mělo údajně vyústit v menší hádku. Nakonec však Patsy svolila, aby si její dcera oblékla to, co uznala za vhodné a co chtěla.

Večírek probíhal v plném proudu a bavili se jak dospělí, tak i děti. Dle dostupných informací, jela rodina z večírku ještě rozvést dárkové koše dalším přátelům a při cestě autem malá JonBenét usnula. Oba rodiče se nechali slyšet, že dívenku nebudili. John ji měl odnést z auta přímo do postele. Tam ji Patsy napůl svlékla - tričko, které dívka měla na sobě ji ponechala a sundala jí kalhoty. Prý nemohla najít pyžamové kalhoty, tak jí oblékla bílé spodní kalhoty. To se mělo stát asi kolem deváté hodiny večer. Patsy dále vypověděla, že ona sama do postele ulehala mezi půl desáté a desáté hodiny večer a John do ložnice přišel jen pár minut po ní. 

26. prosince 1996 

26. prosince ráno, měla rodina odlétat na dovolenou do Michiganu. Proto Patsy vstala už velmi brzo. Uvádí se, že to bylo kolem půl páté ráno. Oblékla se, učesala a trošku namalovala. Následně si chtěla jít uvařit kafé, jako každé ráno. Když však scházela schody do spodního patra, všimla si, že na schodech leží nějaké papíry. Nic netušící matka papíry zvedla a zjistila, že se jedná o výhružný dopis od únosce, který má její malou dceru JonBenét. V tomto dopise bylo psáno, že únosci požadují výkupné 180 000 dolarů a také apelují, aby do této situace za žádných okolností nebyla vtažena policie, jinak JonBenét zemře. Také tam stálo, že rodinu bude únosce telefonicky kontaktovat někdy mezi 8 a 9 hodinou ráno. 

Vyděšená Patsy okamžitě běžela do pokoje malé dívky a modlila se, aby to byl jen hloupý vtip a její holčička ležela v pořádku v posteli. To se bohužel nestalo. Po malé JonBenét nebylo stopy. Patsy začala hystericky křičet a běžela do ložnice vzbudit svého manžela. I navzdory tomu, že únosci apelovali na Ramseyovi, aby nevolali policii, rodiče neuposlechli a na 911 okamžitě zavolali. 

Jako první se do domu dostavil policista, který byl poblíž domu. Udává se, že přijel v 5:55 ráno. Po prvotním prozkoumání místa činu, mu nepřipadalo nic divného. Žádné stopy po vloupání. 

Vzhledem k tomu, že byl nalezen dopis o výkupném a o tom, že únosci mají malou JonBenét, byla přivolána detektiv Linda Arndt, která do domu dorazila asi v osm hodin ráno. Pak se čekalo, až se únosci ozvou. Odbila devátá hodina, ale telefon nezazvonil. Všichni stále čekali, ale únosci se neozvali. 

Linda proto poprosila Johna, aby znovu prohledal dům a podíval se, jestli nenarazí na něco neobvyklého. John se nejprve vydal do sklepa. Když otevřel dveře, tak v zadní místnosti našel tělíčko JonBenét Ramsey. Dívka byla bohužel mrtvá. 

DOPIS OD ÚNOSCŮ 

Než budeme pokračovat, ráda bych se zastavila u dopisu, který Patsy nalezla na schodech. Tento dopis je považován za klíčový důkaz a my se nyní podíváme na několik nesrovnalostí, které policie objevila. 

Jak jsme si už řekli, dopis ležel na schodech. Ale, kdo by nechal dopis o únosu malé dívky na schodech? Proč únosce dopis nenechal třeba v posteli JonBenét nebo třeba na stole. To je zvláštní. 

Dále víme, že dopis byl dlouhý na dvě a půl strany. Který únosce by si dával práci s takto obsáhlým dopisem? Vždyť je daleko jednodušší napsat na kousek papíru jen v bodech instrukce. Proč by se někdo namáhal psát dvou a půl stránkový dopis? To mi vůbec nejde do hlavy.

Další velmi zvláštní věcí je to, že papír, na němž byl text napsán, pocházel z bločku, který patřil Patsy a měla ho uložený ve svém stole. Také pero, kterým byl text napsán, se našlo v domě u telefonu. Také jsem zjistila informaci, že bloček se nacházel na úplně odlišném místě než pero. Navíc, pokud vezmeme v úvahu rozmístění schodů, stolu s bločkem a pera, tak jsou to naprosto odlišná místa, která jsou od sebe docela vzdálená. 

Nyní mě napadá několik otázek: 

• Proč by někdo psal dopis o výkupném až na místě únosu? Vždyť pokud někdo chtěl rodině nechat takto obsáhlý dopis, napsal by si ho předem, aby se pak na místě nezdržoval, navíc, když věděl, že se v domě nachází celá rodina 
• Proč únosci použili papír a pero, které patřilo Patsy? 
• Pokud by někdo bral z jedné místnosti bloček a z druhé místnosti pero, vážně by si dal tu práci, vše vracet na své místo? 

Tento dopis zkoumalo mnoho expertů na písmo. Jednou z nich je i Cina Wong, která zjistila, že pokud únosce psal dopis na místě a opisoval ho podle předlohy, zabralo by mu to dlouhých 21 minut! Pokud tedy únosce psal dopis bez předlohy, vše vymýšlel z hlavy, bavíme se zde minimálně o 40 minutách jeho času, kdy musel trávit v domě, ve kterém byla celá rodina. Není to zvláštní? 

Další věc, kterou Cina Wong zjistila, bylo to, že v dopise našla více než 200 podobností s rukopisem Patsy. Následně uvedla: ‚‚Je vysoce pravděpodobné, že ten dopis psala matka.‘‘

Dále řekla: ‚‚Výhodou analyzování delší zprávy je to, že máte víc rukopisu, se kterým můžete pracovat. Když jsem se podívala na první stránku, všimla jsem si, že to psaní bylo pomalé, trošku nemotorné, ale jak jsem se dostala na druhou stránku, a na třetí, viděla jsem, že to psaní bylo více plynulé. Napsané přirozeněji. Co mi to říká je to, že máme, co dočinění s maskovaným psaním. Je obtížné se snažit zakrýt přirozené zvyky vašeho rukopisu. Na chvíli to změnit můžete, na nějakou větu nebo paragraf, ale jak pokračujete dál, přirozené charakteristiky vašeho rukopisu vyjdou na povrch. Když zkoumám rukopis podezřelého, zaměřuji se na jedinečné charakteristiky pisatele.‘‘ 

Nyní vám sem vložím několik fotek rukopisu Patsy a písma z dopisu od únosce. Obrázek si můžete udělat sami... I já, jako naprostý laik, tam vidím podobnost. 

Dalším velmi zajímavým poznatkem je to, že se v dopise střídá jednotné a množné číslo. Jednou tam únosce píše jako ‚‚my‘‘ a podruhé jako ‚‚já‘‘. Nemusí to samozřejmě nic znamenat, jen, když jsem si ten dopis četla, tak mě to trklo do očí. Celý přeložený dopis najdete na mé Facebookové skupině Pod pokličkou tajemna, kam se můžete připojit zde.

Při prohledání domu, narazila policie na něco zvláštního. V odpadkovém koši byly nalezeny dva papíry, na kterých si někdo zkoušel psát dopis nanečisto. V originálním, povedeném dopise bylo oslovení Pan Ramsey. Na těch dvou papírech, které se našly v koši bylo Pan a Paní Ramsey. Policie samozřejmě ihned konfrontovala Patsy a Johna. Patsy k tomu řekla jen to, že si zkoušela psát text, který chtěla napsat na pozvánku na párty. To je zvláštní... 

V dopise se také psalo, že únosci po rodině vyžadují 118 000 dolarů. Jenže, kdo by chtěl ‚‚pouhých‘‘ 118 000 dolarů po rodině, která disponuje obrovským domem o šestnácti ložnicích, soukromými tryskáči, velkou lodí a prosperující firmou? Zjistila jsem, že čisté jmění Johna Ramseyho bylo v té době více než 6 milionů dolarů. Také jsem se dočetla, že si lze sjednat pojištění únosu či výkupného. Ovšem jsem nikde nedohledala, jestli toto pojištění měla i rodina.

Také těch 118 000 dolarů byla shodou okolností stejná částka, kterou měl John jako vánoční bonus v práci. Není to až moc náhod? 

TELEFONÁT NA TÍSŇOVOU LINKU 911

Teď se přesuneme k tomu, co se vše událo poté, co Patsy našla dopis a probudila Johna. 

Patsy neváhala a volala na policii, kde oznámila únos své dcery. Na tísňovou linku se dovolala v 5:52 ráno. Operátorce řekla, že její dcera je pryč a že našla výhružný dopis. Hovor probíhal relativně normálně, ale to pouze do té doby, než ho Patsy ukončila. Většinou, když někdo volá na tísňovou linku, tak čeká na nějaké instrukce od operátora a následně operátor volajícího vyzve, aby zavěsil. Jenže v tomto případě jako první zavěsila Patsy. Teda, nejspíše si myslela, že zavěsila, ale hovor se jí nepodařilo hned ukončit, a tak telefonát pokračoval dál, bez jejího vědomí. To se samozřejmě operátorce nezdálo, a tak poslouchala, co se bude dít. Následně vypověděla, že slyšela Patsy pronést něco ve smyslu ‚‚Oukej, zavolali jsme policii, tak co bude teď.‘‘ 

Zanedlouho byly v pozadí slyšet tři hlasy. To je vcelku zvláštní, protože Patsy i John trvali na tom, že Burke spal až do té doby, než přišli policisté. Následně byl poslán k rodině, aby se nemusel účastnit toho chaosu v domě. 

Operátorka také uvedla, že se po několika málo vteřinách hlas Patsy razantně změnil. Když spolu mluvily, prý zněla velmi roztřeseně a vyděšeně. Poté, když Patsy nevěděla, že je operátorka poslouchala, zněla naprosto klidně a vyrovnaně. Také vypověděla: ‚‚Znělo to, jako by někdo řekl ‚Oukej, zavolali jsme policii, co teď‘, a to mě rozhodilo, takže jsem hovor nepoložila. Znělo to, jako by se v pokoji bavili dva nebo tři hlasy. Nezdálo se mi to. Znělo to nacvičeně.‘‘ 

Tento telefonát byl následně zkoumán a audio bylo upraveno tak, aby šlo jasně slyšet, o čem se hlasy bavily. Nejdříve se ozval mužský hlas, který patřil nejspíše Johnovi, a řekl: ‚‚Nemluvíme k tobě.‘‘ Poté promluví ženský hlas, patřící Patsy: ‚‚Ježiši, co si to udělal.‘‘ Třetí hlas byl dětský a vzhledem k tomu, že JonBenét byla unesena, hlas musel patřit Burkovi a ten se zeptal: ‚‚Co jste našli?‘‘ 

Pokud byl v telefonu slyšet malý Burke, proč Patsy s Johnem trvali na tom, že spal, když to očividně není pravda? 

Co mi opravdu vrtá hlavou... Jen si představte, že máte dvě děti. Ráno zjistíte, že jedno z vašich dětí zmizelo a najdete dopis, že ho unesli. Hned jdete zkontrolovat druhé dítě. Necháte ho spát v posteli? No, sice nejsem matka, ale kdybych věděla, že se mi někdo cizí dostal do domu, nevím, jestli tam pořád ještě není... Tak první věc, co bych udělala, by byla, že bych své druhé dítě měla pod mou neustálou kontrolou. Nenechávala bych ho samotného v jiném patře spát, zatímco se budu strachovat o své další, unesené dítě...

Ještě mě napadá jedna věc... Kdo by okamžitě, téměř bez rozmyšlení, kontaktoval policii ohledně únosu dcery, když v dopise, který objevili jen pár minut před tím, bylo napsáno, že pokud rodina policii kontaktuje, jejich dcera zemře? Dočetla jsem se, že si mnozí myslí, že tento krok rodiče udělali proto, že už věděli, že je JonBenét mrtvá...

A co víc, Ramseyovi nezavolali pouze policii, ale také rodinu a přátelé, aby přišli k nim domů a byli Patsy a Johnovi jako psychická podpora. Už jen tenhle krok mi absolutně hlava nebere. Do domu mělo přijít pět lidí. Manželé Whiteovi, manželé Ferniovi a pastor Ramseyových. 

NÁLEZ TĚLA JONBENÉT RAMSEY

Jak jsem již uvedla, první policista, důstojník Rick French, do domu dorazil v 5:55 ráno. Patsy mu otevřela v tom samém oblečení, ve kterém byla předešlý večer na večírku. Tedy ony černé dlouhé kalhoty a černý rolák. Vzhledem k tomu, že Patsy si velmi zakládala na tom, jak vypadá a nikdy se nestalo, že by si stejné oblečení oblekla víckrát po sobě, se začalo spekulovat o tom, že Patsy ten večer vůbec spát nešla. 

Tato teorie mluví o tom, že se něco s JonBenét muselo stát krátce po příjezdu domů z večírku. To by tedy podle mnohých nasvědčovalo tomu, proč Patsy to ráno, kdy dívenka zmizela, měla stejné oblečení. 

Důstojník French prohledal celý dům, ale vzhledem k tomu, že se později JonBenét nalezla ve sklepě, nelze říct, že by tuto prohlídku vykonal nějak důkladněji. On sám se k tomu vyjádřil tak, že šel dolů do sklepa, ale viděl, že jsou dveře zajištěny dřevěnou západkou, tak odešel prohledávat jinou část domu. Prý se snažil najít cestu, kudy by se únosce mohl do domu dostat a následně utéct. Usoudil však, že zajištěnými dveřmi by se mu to nepovedlo. 

Když se French vracel ze sklepa, všiml si, že na pohovce seděla Patsy, která velmi plakala. Následně se nechal slyšet, že si myslí, že to jen předstírala. Prý měla ruce na obličeji a French si všiml, jak se na něj skrz prsty dívá. 

Následně si důstojník na místo po sedmé hodině ráno vyžádal detektiva. Ta přijela asi v osm hodin ráno. Detektiv Linda Arndt vypověděla, že jí otevřel John Ramsey a nepůsobil na ni vůbec dobře. Prý působil až moc přátelsky.

Detektiv si následně zapisovala všechny věci, které ji připadaly podezřelé. Například to, že Patsy a John byli každý v úplně jiné místnosti. Vypověděla, že většinou, když dojde k únosu, nebo jiné situaci, ke které je povolaná, rodina je stále pospolu. Málo kdy se vidí, že by byl každý sám. Další věcí, která ji velmi zarazila bylo, že nikdo v domě nehlídal čas. Pokud si vzpomínáte, výše jsem psala, že únosci v dopise napsali, že rodinu kontaktují mezi 8 a 10 hodinou ráno. Kdo by v takové situaci nehlídal hodiny, aby byl včas u telefonu? 

Jak jsem již zmínila, únosce nezavolal. A Ramseyovi si toho prý vůbec nevšimli. Vůbec netušili, že už odbyla desátá hodina a telefonát stále nepřicházel. Ani jeden nezačal panikařit. Lindě proto přišlo, jako by věděli, že nikdo nezavolá. 

Do tohoto případu byla povolána i FBI, která ovšem nebyla v domě, s rodinou, ale vzhledem k tomu, že se předpokládalo, že je únosce s JonBenét někde venku, vše vyšetřovali odjinud. Za nedlouho se však jednomu z detektivů do rukou dostala kopie výhružného dopisu. Ten dle jeho obsahu okamžitě usoudil, že se jedná o falešný únos. Tím pojal velké podezření, že jsou do tohoto případu Ramseyovi zapojeni. Proto hned volal detektivu Lindě a požádal ji, aby Patsy a Johna velmi bedlivě hlídala a sledovala. To se jí ale nepovedlo. Kolem půl jedenácté se John Ramsey vypařil. Dočetla jsem se, že tvrdil, že byl ve své kanceláři, nebo že šel vyzvednout poštu. Každopádně John byl pryč prý celou hodinu. 

Dále Linda řekla, že poté, co se John vrátil domů, tak se choval úplně jinak než před tím. Prý měl špatnou náladu a s nikým se nebavil. Kde ale byl doopravdy, se neví. 

Linda po tom, co se John vypařil, za ním v jednu hodinu odpoledne přišla a požádala ho, jestli by s panem Whitem mohl ještě jednou pořádně prohledat celý dům. Dala jim jasné instrukce - měli projít dům od vrchu dolů a vysloveně jim zakázala, aby na cokoliv sahali. Hned poté vzal John svého kamaráda, a i přes přesné instrukce Lindy, šli dolů do sklepa. 

Pan White vypověděl, že John šel přímo do vinného sklípku, který měli ve sklepě. Otevřel dveře a zakřičel: ‚‚Našel jsem ji.‘‘ A teprve až potom rozsvítil světlo. 

Tělo JonBenét leželo uprostřed místnosti částečně zakryto dekou. John ji okamžitě popadl a odnesl ji nahoru do obýváku, kde byli všichni ostatní. Tam jí z úst sundal pásku a snažil se jí rozvázat ruce. 

V jednom z rozhovorů pro ABC Linda uvedla toto: ‚‚A vidím Johna Ramseyho jak JonBenét vynáší do posledních třech schodů vedoucích ze sklepa. A moje mysl explodovala. A všechno, čeho jsem si to ráno všimla, všechno, co bylo divné, v tu ránu dávalo smysl. JonBenét byla očividně mrtvá. A byla mrtvá už nějakou dobu. Nařídila jsem mu, aby ji položil dolů. Klekla jsem si vedle ní a naklonila jsem se k jejímu obličeji. A John se naklonil naproti mně. A jeho obličej byl jen kousek od mého. A proběhla mezi námi neverbální komunikace, na kterou v životě nezapomenu. A zeptal se, jestli je mrtvá. A já na to ‚Ano, je mrtvá.‘ A jak jsme se na sebe podívali, pamatuji se, jak jsem na sobě měla ramenní pouzdro, přes které jsem si k sobě tiskla svou zbraň a v duchu jsem si spočítala, že mám osmnáct kulek. Nevěděla jsem, jestli ještě budu naživu, až někdo přijde. Všechno mi v tu chvíli dávalo smysl. Věděla jsem, co se stalo. Věděla jsem, že je vrah stále v domě. Krátce poté doběhla i Patsy Ramsey a těla se začala ihned dotýkat. Nemohla jsem tomu zabránit.‘‘