Amy Lynn Bradley: Případ zmizení na výletní lodi

Ahoj, dnes se podíváme na jedno z nejznámějších zmizení na zaoceánské lodi. Dnes si budeme vyprávět příběh mladé Amy Lynn Bradley, která se z jedné takové plavby už domů nikdy nevrátila. Dodnes se neví, co se v roce 1998 vlastně stalo a kde Amy skončila. Je zde několik pravděpodobných teorií, kde by dívka mohla být...

Pro více informací, nejen o tomto příběhu, navštivte Facebookovou stránku Pod pokličkou tajemna zde.

Amy Lynn Bradley se narodila 12. května 1974 v Petersburgu ve Virginii, rodičům Ronovi a Ivě. Také měla o dva roky mladšího bratra Brada. Studovala na Longwood University obor tělesná výchova a v roce 1998 tuto školu úspěšně dokončila. Ten samý rok Iva s Ronem vyhráli plavbu výletní lodí. Protože nechtěli o toto dobrodružství ochudit ani své děti, rozhodli se, že jim místo na zaoceánské lodi doplatí. Brad byl nadšený, ale Amy měla strach. I přes to, že byla výbornou plavkyní, a dokonce měla kurz plavčíka, neměla oceány ráda. Ne, že by se bála vody samotné, spíše ji děsilo vše, co v ní plave. I přes svůj strach se nakonec rozhodla na dovolenou jet a poměrně brzy nato se začala i velmi těšit. Nejen na poznání nových míst, ale byla velmi ráda, že jede i její mladší bratr. Oni, jako sourozenci, měli opravdu výjimečný vztah a měli se velmi rádi. 

V den odletu byla Amy velmi nervózní, protože se museli jako rodina rozdělit. A to právě z toho důvodu, že Ivě a Ronovi byly letenky poskytnuty v rámci výhry. Nezbývalo rodičům proto nic jiného než svým dětem dokoupit letenky zvlášť, jiným letem. Nakonec vše dopadlo dobře a 21. března 1998 se třiadvacetiletá Amy, její rodiče a bratr nalodili na výletní loď Royal Caribbean: The Rhapsody of the Seas v Portoriku, se kterou měli plout až do Curacaa na Antilách. Ještě před tím, však Amy v malém obchůdku v přístavu zakoupila pohled, který se rozhodla poslat své nejlepší kamarádce. Stálo na něm: ‚‚Hej holka, je to nádhera. Odjíždíme zítra a v sobotu kolem desáté jsem zpět doma.‘‘ 

Jak jsem již zmínila, plavbu pořádal Royal Caribbean. Loď, kterou rodina Bradley měla plout, vážila 75 tisíc tun, měla posádku o 765 členech s ubytovacím prostorem pro 2435 hostů. 

Hned druhou noc, 23. března, se rodina rozhodla zajít na luxusní večeři do vyhlášené restaurace. V této restauraci také pracoval číšník, který se až moc na sílu snažil na Amy zapůsobit. Ta z jeho přítomnosti nebyla zrovna dvakrát nadšená a necítila se komfortně. Po večeři zamířila Amy se svým bratrem do místního kasina, které připomínalo ty, které se nacházely v Las Vegas. Tady se na ně usmálo štěstí, protože z pár drobných, které našli po kapsách, vyhráli dohromady více než tři sta dolarů. Později večer je Iva potkala na umělém trávníku na palubě, kde si ještě rozdělovali peníze z kasina. V tu dobu se rozhodli, že se půjdou podívat na horní palubu lodi, kde probíhala velká párty, na které hrála lodní kapela Blue Orchid. Asi v jednu hodinu ráno oznámila Iva s Ronem, že si už půjdou lehnout do kajuty. O několik chvil později, se Amy dala do řeči s baskytaristou Alisterem Douglasem, kterému se také přezdívalo Yellow. Označení ‚‚Yellow‘‘ se v Karibských zemích používá jako slang pro světlou barvu černé pleti. Amy za celý večer v jeho přítomnosti hodně pila. 

Asi ve tři čtvrtě na čtyři ráno, se Ron probudil a zjistil, že jeho děti stále nejsou ve společném apartmánu. Rozhodl se proto, že je půjde zkontrolovat. Když došel na místo diskotéky, všiml si, že Brad je středem pozornosti skupiny mladých dívek, zatímco Amy tancovala s Alisterem. Ron je nechtěl ztrapňovat, a proto když viděl, že jsou oba v pořádku, rozhodl se jít si zpět lehnout. 

Díky systému zamykání dveří kajut lodi víme, že se Brad do pokoje vrátil jako první, a to přesně ve 3:35 hodin ráno. Amy přišla pouze pět minut za ním a oba šli na soukromý balkón, kde si chvíli povídali a kouřili cigarety. Pak se ale Brad cítil velmi unavený a také opilý, proto svou sestru nechal samotnou a odešel do postele. 

Ron, otec Amy, se probudil kolem půl páté ráno. Vstal, aby zkontroloval, jestli jsou jeho děti v posteli. V ten moment si všiml, že jeho dcera spí na lehátku na balkóně. Uvedl: ‚‚Viděl jsem, jak Amy spí na balkóně. Viděl jsem její nohy, což mě uklidnilo, že je na pokoji. Vím, že byly balkónové dveře zavřené, protože kdyby nebyly, vstal bych a šel bych je zavřít. Pak jsem šel opět spát.‘‘ 

V šest hodin ráno, když se Ron opět probudil, zjistil, že Amy nikde v pokoji není. Když se šel podívat na balkón, uviděl jen její boty, ale cigarety a zapalovač byly pryč. Ron si pomyslel, že si musela jen odskočit, protože všechny věci nechala na kajutě. Chvíli čekal a když se jeho dcera nevracela, rozhodl se, že se půjde podívat na palubu, kde si myslel, že Amy sedí, kouří cigaretu a pije ranní kávu tak, jako obvykle. Jenže když tam došel, nebyla tam. Byl v klidu, snažil se nepanikařit a rozhodl se, že obejde místa, kde se často zdržovala. Jenže Amy jako by se během půl hodiny vypařila. 

PÁTRÁNÍ 

Ron hledal svou dceru asi hodinu po celé lodi. Když ji nenašel, strach se dral na povrch. Hned se vrátil ke své ženě a synovi do kajuty a pověděl jim, co se stalo. Následně navrhl, aby šli Amy hledat všichni. Přeci jen, když se rozdělí, budou schopni pokrýt větší plochu a třeba na ni někde narazí. Zašli také za kapitánem výletní lodi, protože v momentě, kdy se Amy ztratila, loď mířila na ostrov Curacao, kde měla zakotvit. Všichni si moc dobře uvědomovali, že brzy přijde chvíle, kdy posádka umožní ostatním cestujícím opustit loď. Rodina proto posádku poprosila, aby zatím nepouštěla výletníky z lodi a aby nahlásila, aby se všichni dostavili na místo shromáždění. Díky tomu by se dalo zjistit, jestli nechybí někdo, kdo by jejich dceru mohl násilím držet, případně by tato akce přivolala samotnou Amy, která se možná někde zapomněla. Kapitán ale jejich prosbu zamítl. Dle jeho slov nechtěl v lidech vyvolávat zbytečnou paniku. Aby přeci jen rodině alespoň trochu pomohl, tak v 7:50 vyhlásil, aby se Amy Lynn Bradley dostavila do hlavního salonu, ve kterém ji netrpěliví rodiče čekali. Ovšem své dcery se nedočkali. Proto řekli Ivě, aby tam zůstala a čekala, kdyby se jejich dcera náhodou objevila a Ron s Bradem pokračovali v hledání. 

Když Brad prohledával jednu část lodi, přišel k němu již zmíněný baskytarista Alister a řekl mu: ‚‚Kámo, mrzí mě to, co jsem slyšel o tvé sestře.‘‘ Na tom by nebylo nic divného, jenže tato událost se stala ještě před tím, než byla Amy oficiálně prohlášena za nezvěstnou. Jediný, kdo o tom věděl, byl kapitán. Teď je otázka, kde se tuto informaci Alister dozvěděl... 

Na lodi se začaly probírat možné situace toho, co se dívce mohlo stát. Jednou z teorií bylo, že buď neúmyslně přepadla přes zábradlí, nebo skočila z lodi schválně a tím spáchala sebevraždu. Ani jedna z těchto variant dle rodiny není možná. Jak jsme si už řekli, Amy se vody bála. Tedy, konkrétně živočichů, kteří v ní žijí. A navíc nebyl jediný důvod, proč by se Amy rozhodla skoncovat se svým životem. Hned po dovolené měla nastoupit do nové práce jako marketingová asistentka pro softwarovou společnost a doma jí čekalo štěňátko Francouzského buldočka, které si pořídila. 

Dvě dívky později vypověděly, že asi v 5:30 ráno zahlédly Amy, jak vystupuje z výtahu s Alisterem a vrací se zpět na místo, kde byla diskotéka. 

Nakonec ale kapitán vydal prohlášení, že byla loď podrobně prohledána. Posádka prý prohledala každý kout, ale dívku nenašli. 

Jelikož se loď musí držet plánu plavby, postavil kapitán rodinu Bradley před velmi těžké rozhodnutí. Buď bude rodina pokračovat dál v plavbě, nebo zůstane v cizí zemi, ve které to vůbec neznají a neumí místní jazyk. Po chvíli přemýšlení se však Bradleyovi rozhodli, že na ostrově zůstanou a ihned kontaktovali rodinu a známé v Americe, aby jim poradili, co mají v takové situaci dělat, a hlavně na koho se obrátit. 

Hned následující den se rodina vydala na americkou ambasádu, kde konečně dostali trochu pomoci. Ještě ten den se po Amy vyhlásilo rozsáhlé pátrání, které probíhalo jak ze země, tak i ze vzduchu. K dispozici byly tři helikoptéry, válečná britská loď, rybářské lodě a místní dobrovolníci. Bohužel ani v tomto případě nebyli úspěšní. 

Rodina se musela vrátit domů, zpět do Ameriky, kde si tento případ na starosti vzala FBI. Ta udělala vlastní šetření a zjistili, že výletní loď v čele s kapitánem neprovedla téměř žádné kroky, aby pomohli mladou dívku najít. Jediné, co totiž posádka udělala, bylo to, že prohledala společné prostory, což rodina už dávno udělala sama. 

Po této zkušenosti se rodina s agenty FBI vydala na ostrov Saint Thomas, kde se setkali s kapitánem lodi a oznámili mu, že případ přebírá FBI, která loď prohledá podrobně sama. Loď se ale v tento moment nacházela v mezinárodních vodách, takže majitelé společnosti vlastnící loď, nemuseli dodržovat podle zákona to, co si FBI poručila. Společnost ale rodině nechtěla dělat ještě větší potíže a dovolili agentům, aby se po lodi porozhlédli. 

Velkým problémem bylo to, že od zmizení Amy uplynulo poměrně dost času a loď mezi tím proplula množstvím destinací, kde mohl potencionální únosce dívku z lodi unést. FBI ale stále doufala, že nalezne aspoň nějaké vodítko k tomu, aby zjistili, co se Amy stalo. 

Vyšetřování probíhalo opravdu ve velkém a na loď byl dokonce poslán pátrací pes, což ale také bohužel k ničemu nevedlo. 

Když agenti vyslýchali Alistera, tak popřel, že by s Amy toho rána, kdy zmizela, mluvil, natož tak aby s ní někde byl. FBI mu to zpočátku nevěřila, ale muž se dobrovolně podrobil detektoru lži, kterým také prošel. 

Rona a Ivu napadlo, aby společně s agenty prošly všechny fotky z lodi, na kterých jejich dcera je. Všichni, kteří jste alespoň jednou byli na dovolené u moře, určitě budete vědět, o čem mluvím. Pracovníci hotelu, či náhodní lidé na pláži, vás fotí a poté si tyto fotografie můžete zakoupit jako vzpomínku na dovolenou. A přesně tak to probíhalo i na lodi, kde rodina Bradley pobývala. 

Velkým šokem pro všechny bylo, když zjistili, že fotografie všech hostů jsou k dispozici, ale ty, na kterých byla Amy, záhadně zmizely. Dokonce sám fotograf, který tyto snímky pořizoval vypověděl, že si moc dobře pamatuje, jak právě její fotky tiskl. To, kde se fotky poděly, dodnes bohužel nevíme... Po tomto zjištění začala mít rodina čím dál tím větší pocit, že šlo o organizovaný zločin. Například obchod s bílým masem, nebo za účelem prostituce. 

Plavba skončila a rodina se 28. března 1998 musela vrátit zpět do Ameriky. Všechny možnosti, které v tu chvíli měli, byly vyčerpány. 

BYLA AMY SPATŘENA?

Po nějakém čase rodinu Bradley kontaktoval taxikář z Portorika, který prý viděl, jak Amy z lodi násilím odvlekl nějaký muž a posadil ji do jiného taxíku. A pokud by byla pravda to, co říkal, tak by musela být na lodi držena dlouhé čtyři dny. Rodina tyto stopy ihned předložila FBI, ale po dlouhých osm měsíců s touto informací téměř nepracovala, takže ji ani neprověřovala. Na nátlak rodičů i okolí začala FBI skládat střípky a zjistili, že taxikář nebyl jediný, kdo Amy údajně viděl...

Ron se po té na vlastní náklady rozhodl odjet prozkoumat místa tam, kde byla jeho dcera údajně viděna, ale na nic bohužel nenarazil. Vypověděl, že mu jednou přišlo, že svou dceru zaslechl. Když se však pozorně podíval, zjistil, že se jedná o někoho jiného. Neumím si představit to obrovské zklamání. Představte si, že dlouhé měsíce hledáte své dítě téměř po celém světě. Už nevíte coby a najednou uslyšíte jeho hlas. Posléze zjistíte, že to nebyl hlas vašeho dítěte...  

V srpnu roku 1998, pět měsíců poté, co dívka zmizela, se rodině přihlásil kanadský turista, který se jel do Curacau potápět David Carmichael. Jednou si na pláži čistil své potápěčské vybavení, když si všiml mladé ženy, která se tvářila velmi smutně. Hned za ní kráčeli dva muži. Jakmile ale David promluvil na svého kamaráda, díky čemuž dívka zjistila, že hovoří anglicky, rozběhla se rychle k němu. Jenže ti dva muži, kteří ji doprovázeli ji chytili a odvlekli do nedalekého baru. David z toho neměl dobrý pocit, a proto se rozhodl, že se za nimi vydá. Během toho, co dívku nenápadně pozoroval, si všiml, že má na holeni jizvu a na levé lopatce tetování tasmánského čerta, na rameni basketbalový míč, slunce v kříži, na pravém kotníku čínský symbol a na pupíku ještěrku. Všechna tato tetování odpovídala tetováním, které Amy měla. David uvedl: ‚‚Jsem si na sto procent jistý, že to byla Amy Lynn Bradley.‘‘ 

Po tom incidentu, kdy FBI neprověřila verzi taxikáře, který Amy údajně viděl, jí rodina příliš nedůvěřovala. Rozhodli se proto, že si najdou soukromého detektiva Franka Jonese. Ten však rodinu pouze využil. Vytahal z nich asi sto tisíc dolarů a veškeré důkazy, které jim dával, nebyly relevantní. Dokonce nafotil fotky Amy, jak stojí na pláži, což se nakonec ukázalo jako podvrh. Celou dobu fotografoval cizí ženu, která jen Amy byla velmi podobná. Údajně rodině řekl, že je bývalým důstojníkem speciálních sil americké armády a že Amy drží ozbrojení Kolumbijci na Curacau. K tomuto člověku je asi zbytečné se vyjadřovat... Každopádně karma je zdarma a Frank skončil za mřížemi, protože tento podvod byl jen jeden z mnoha dalších. 

Ron Bradley se k Frankovi vyjádřil takto: ‚‚Pokud je tu možnost... chci říct, co jiného dělat? Kdyby to bylo vaše dítě, co byste dělali? Takže asi jsme to riskli. A myslím, že jsme prohráli.‘‘ 

V květnu 2002 byl jeden člen námořnictva v Curacaau v nevěstinci. Vypověděl, že k němu přišla nějaká žena, která na něj začala mluvit anglicky. Následně mu řekla: ‚‚Pomozte mi prosím. Řekněte, že jsem Amy Bradley a kde mě mají hledat.‘‘ Tento muž toto setkání neohlásil, protože byl právě ve službě a dál se následků za to, že byl na místě, na kterém být nemohl. Navíc nevěděl, že se Amy pohřešuje. V době, kdy podal tuto výpověď, byl nevěstinec vypálen. 

Rodina byla pozvána do pořadu Dr. Phila. Jedná se o psychologa, který nabízí rady svým hostům a také divákům. Iva Bradley v tomto pořadu uvedla: ‚‚Okamžitě jsme si všimli, že členové posádky věnovali Amy obrovské množství pozornosti.‘‘ Dále řekla: ‚‚Dodnes mám pocit, že ji někdo viděl, někdo ji chtěl a někdo ji vzal.‘‘ 

Poté Ron přiblížil situaci, kdy se Amy cítila nepříjemně v přítomnosti jednoho číšníka. Prý se ho ptal na jméno Amy a řekl, že ‚‚oni‘‘ ji chtějí vzít do Carlos and Charlie‘s Restaurant během doby, kdy bude loď kotvit na Arubě. Když se Ron na toto zeptal své dcery, řekla mu: ‚‚Nešla bych s žádným z těch členů posádky. Děsí mě.‘‘ O to děsivější je ten fakt, že restaurace Carlos and Charlie‘s je místo, kde byla naposled viděna Natalee Hollowayová, osmnáctiletá Američanka, která v roce 2005 na Arubě zmizela. 

Téměř hned po odvysílání, v roce 2005, přišel rodině e-mail obsahující fotografie ženy, která vypadala jako Amy, ležící na posteli ve spodním prádle. Člen organizace, která vyhledávala oběti sexuálního obchodování na webových stránkách pro dospělé, si fotky všiml a myslel si, že by se mohlo jednat o Amy. Žena jménem Jas vypadala na fotografiích stejně, jako Amy. Rodina vše zastala detektivovi FBI, který uvedl, že si je na sto procent jistý, že se jedná o Amy. Fotografii nechali podrobit zkoumání a jeden odborník vypověděl, že by vsadil kariéru na to, že je to opravdu ona. Také se pokusili vystopovat IP adresu webových stránek nabízející prostitutky, ale to nikam nevedlo. 

Téhož roku jedna žena, Judy, vypověděla, že byla na dovolené na Barbadosu, kde si skočila na nákupy do místního centra. Na toalety přišla nějaká žena, která se hádala se skupinou divných mužů. Tato návštěvnice se schovala, protože se bála, aby ji muži neokradli nebo jí neublížili. Jeden muž údajně na ženu křičel něco s kšefty a aby okamžitě začala spolupracovat. Neznámá žena zavřela před nadávajícím muže dveře a rozplakala se. V ten moment Judy, která se schovávala v kabince, vylezla a zeptala se ženy na jméno. Ta jí řekla, že se jmenuje Amy. To si Judy velmi dobře zapamatovala, protože i její dcera se jmenovala Amy. Potom Judy vyšla ven a musela se doslova procpat mezi muži, kteří hlídali dveře a čekali na onu ženu. 

Do dnešního dne se žádný nový svědek o tom, že viděl Amy, nepřihlásil. Rodina stále doufá, že se objeví stopy, které povedou k nalezení jejich dcery.