Horehronský rozparovač: Štefan Svitek

Ahoj, dnes se společně podíváme na případ Horehronského rozparovače Štefana Svitka, který brutálně zavraždil svou manželku Máriu, jejich ještě nenarozené dítě a své dvě dcery. Jde o obzvlášť brutální zločin a proto bych vás chtěla upozornit, abyste zvážili přečtení tohoto článku. Jsou v něm dopodrobna popsány vraždy a nejedná se opravdu o nic pěkného. Navíc se v případu vyskytuje násilná smrt dětí. 

K dispozici jsou také fotografie místa činu a obětí. Ty však v tomto článku uvádět nebudu, ale k náhledu bez cenzury budou na Facebookové skupině Pod pokličkou tajemna, kterou naleznete zde. 

Štefan Svitek se narodil 23. ledna 1960 v Podbrezové v Československu. Měl čtyři sourozence a jeho rodiče rozhodně nebyli ukázkoví. Matka zemřela, když bylo Svitkovi pouhých osmnáct let a jeho otec byl alkoholik, který byl velmi přísný a nešel daleko pro fyzické trestání. Musel například klečet na struhadle nebo na ostrém polenu i několik hodin. 

Svitek nastoupil na základní školu v jeho šesti letech, ale moc se mu nedařilo. Oproti ostatním dětem byl velmi zaostalý, učivo nechápal a co víc, často nechodil do školy. Díky tomu měl velké množství zameškaných hodin. To ho pronásledovalo po celou dobu jeho školní docházky a v deváté třídě měl neuvěřitelných dvacet jedna týdnů neomluvené docházky. Rodiče to nijak nezajímalo a také jim hrozilo trestní stíhání. 

Neměl téměř žádné záliby. Občas si zahrál na fujaru nebo harmoniku, ale téměř všechen svůj volný čas trávil kouřením cigaret a konzumací alkoholu, který každodenně pil už od svých třinácti let. Jeho první pohlavní styk proběhl také v jeho třinácti letech a to s dcerou sousedů, která ho ale nedokázala uspokojit. Od čtrnácti let začal provozovat sexuální praktiky se zvířaty. Znalci, kteří později Svita zkoumali, do posudku zapsali: ‚‚Teleti dával do tlamy penis a ukájel se, když mu ho cucalo. Později souložil s krávami. Sex s jalovicí ho vzrušoval víc než milování se ženou.‘‘

Poté, co dokončil základní školu, nastoupil na střední odborné učiliště, kde se učil na zedníka. To mu však dlouho nevydrželo a po pouhých třech měsících školu opustil. Jeho první zaměstnání bylo na pile a poté byl opakovaně ve vězení. Byl trestán za loupeže, znásilnění, týrání zvířat, únosu i vydírání. Měl toho na triku opravdu hodně a proto není divu, že do svých dvaceti sedmi let strávil ve vězení dohromady osm let. 

Nyní se pojďme podívat na některé trestné činy, které ve svém mládí spáchal. Pouze v šestnácti letech opakovaně znásilňoval mentálně retardovanou ženu, kterou také bil a do pohlavních orgánů ji cpal nejrůznější předměty, jako je například svítilna. Další ženu přepadl s nožem v ruce na hřbitově a hrozil jí, že ji pobodá. Místo toho ji několikrát udeřil do obličeje. Prý ho vzrušovalo, když viděl, jak jí z nosu teče krev a jak se ho bojí. Také ji chtěl znásilnit, ale to se mu naštěstí nepovedlo, protože byl vyrušen. 

Později u něj byl diagnostikován sadomasochismus a zoofilie. Zvířata Svitek týral už od svého dětství. Kočku přivázal k vosímu hnízdu a velmi se bavil nad tím, jak trpěla. Býkovi uřízl rozbitou žárovkou varlata a následně nad tím onanoval a sperma mu vetřel do rány. Krávu pobodal do krku a rodidel, do kterých ji poté nacpal násadu od vidlí. Vzhledem k tomu, že zvířata opravdu bolestivě mučil a jejich stav byl velmi vážný, všechna musela být utracena. A to tady vypisuji opravdu jen malé množství jeho činů, které spáchal.

Dvakrát absolvoval protialkoholní léčbu, což mu vůbec nepomohlo a alkohol si z vesela pil dál. V roce 1979 mu soud nařídil jedenáctiměsíční psychiatrickou léčbu. Poté, co zde nastoupil, byl poslán na psychiatrické vyšetření, díky jehož výsledkům byl zproštěn vojenské služby a dostal tak zvanou modrou knížku. 

MANŽELSTVÍ S MÁRIOU 

Poté se seznámil s mladou Romkou jménem Mária, která měla z předešlého vztahu dceru. Po čase Svitkovi porodila dceru Elenu a poté byla opět těhotná. Údajně čekala chlapečka. 

Svitek uvedl, že soužití s jeho manželkou by charakterizoval jako velmi dobré. Během celého manželství, až na jediný případ, kdy jí dal facku, jí nikdy fyzicky nenapadl. V případě, že řešili drobná nedorozumění, nikdy to neskončilo fyzickým násilím. Také vypověděl, že se o dvě dcery Annu a Elenu staral dobře. Údajně po návratu z výkonu trestu v září roku 1987 udržoval intimní poměr s Vierou G., ale poté se vrátil zpět k manželce, která mu to nikdy nevyčítala. 

VRAŽDY 

30. října 1987 byl Svitek u svého kamaráda Jozefa Nováčka, kterému pomáhal s řezáním dřeva. Při práci se posilňoval slivovicí a rybízovým vínem a kolem osmé hodiny večer se oba muži rozloučili a každý se vydal domů. Tady se informace rozchází. V některých zdrojích jsem našla, že šel Svitek do hospody sám a jinde, že šel spolu s kamarády. Každopádně si po cestě udělal dvě zastávky. První v hostinci Pod zeleným stromom a druhou v hotelu Hron. Na obou místech konzumoval velké množství borovičky, vína a také k tomu nechyběly tři velké piva. Když cítil, že má dost, šel domů. 

Uvedl: ‚‚Šel jsem pěšky, ale nebyl jsem schopen chůze. Na hodinu jsem si sedl v parku na lavičku. Domů jsem přišel asi v jedenáct hodin večer. Dveře byly zamčené, v domě byla tma, tak jsem zabouchal. Manželka se probudila a přes dveře mi rozzlobeně řekla, ať se vrátím tam, odkud jsem přišel. Slyšel jsem, jak si jde zase lehnout. To mě rozzuřilo. Vzal jsem v dřevníku sekeru, zapáčil jsem s ní v místě, kde je zámek, a dveře si otevřel.‘‘ 

Se sekerou v ruce následně vešel do ložnice a přišel k posteli, na které spaly vedle jeho ženy obě malé dcery. Zeptal se jí, proč mu neotevřela dveře. Maria mu neodpověděla, jen se k němu otočila zády. To byl nejspíše ten moment, kdy se opilý Svitek rozhodl učinit nevratný krok. Zvedl sekeru a praštil s ní Máriu do hlavy. Ta se přestala hýbat, ale díky hluku, který způsobil, se obě malé holčičky probudily. Svitek popsal: ‚‚Lekl jsem se, aby neviděly, co jsem udělal manželce, a nezačaly křičet. Sekerou jsem proto bil do hlavy i je. Nevím, kolik rad dostaly, ale každou z dcer jsem uhodil nejméně dvakrát. Pak se mi zdálo, že manželka zachrčela, tak jsem se do ní znovu pustil.‘‘

Pitva odhalila, že manželce zasadil pětadvacet ran sekerou. Jednu ze svých dcer pak udeřil třikrát a druhou čtyřikrát.

Když se trochu uklidnil, pohodil sekeru v kuchyni a na lince si vzal nůž. K tomuto řekl: ‚‚Nevím, proč jsem ho vzal do ruky a vrátil se s ním do ložnice. Z nehybné manželky jsem strhal šaty. Nožem jsem jí pak rozpáral tělo od pohlavních orgánů až ke krku. Hlavně v oblasti hrudní kosti jsem musel vyvinout velkou sílu, řízl jsem se při tom do prsteníčku pravé ruky. Když jsem manželce rozřezával tělo, vyvalily se ven vnitřnosti. Levou rukou jsem jí to všechno vytrhal. Byla ve třetím nebo čtvrtém měsíci těhotenství, tak z ní vypadl i plod. Odřezal jsem jí prsa, pak jsem jí strhl z postele na zem.‘‘

Když Svitek z těla své ženy Marie vytahal vnitřnosti, tak je rozházel po místnosti a následně nad nimi onanoval.

Plod následně Svitek rozpitval žiletkou, ale později u výslechu uvedl, že si nepamatoval, jestli to bylo nožem, žiletkou nebo sekerou. Následně šel do kuchyně, kde našel pytel od brambor, do kterého vložil těla svých dcer. Vyšel z domu a přemýšlel, že je ukryje v lese. Ušel zhruba sto metrů, když se z ničeho nic otočil a vrátil se zpět do domu. Tam opět tělíčka vysypal na zem, svlékl je do naha a začal jim do pohlavních orgánů strkat palce. Pak vzal žiletku a starší dívence rozřízl břicho. Poté ji stejně, jako její matce, vytrhal vnitřnosti z těla ven a opakovaně se nad nimi ukájel. Vypověděl: ‚‚Pamatuji si, že v tu chvíli zaštěkal u sousedů pes. Zpanikařil jsem a rychle zhasl světlo. Ve tmě jsem ucítil, jak se mi lepí kalhoty, tak jsem si je svlékl. Zavřel jsem vchodové dveře a šel jsem si umýt ruce i nohy, protože jsem je měl od krve. Převlékl jsem se a dům jsem opustil.‘‘ 

Když Svitek dům opustil, šel na staré staveniště, kde vypil láhev Alpy, pořezal si žiletkou varlata a rozhodl se, že spáchá sebevraždu. Lano, na kterém se chtěl oběsit ale prasklo, Svitek spadl na zem, silně se uhodil do hlavy a zůstal v bezvědomí. Když se vzbudil, policie už prohledávala okolí a hledala ho.

Svitka zadržel policejní vůz v osadě Sedmák.

VYŠETŘOVÁNÍ 

Rekonstrukce zločinu byla velice náročná. Vzhledem k tomu, že Mária patřila k romské komunitě, se před domem začali scházet příbuzní, kteří se Svitkovi chtěli osobně pomstít.

Sám Svitek později uvedl, že vraždy, které na své rodině spáchal, byly pro něj tím nejsilnějším sexuálním zážitkem, kterého kdy v životě dosáhl. 

Po vraždě své ženy a dvou dcer v cele napsal dopis, ve kterém stálo: ‚‚Teď se mě ptají, jaký trest bych si zasloužil a jaký čekám. Je mi to úplně jedno, jestli mi dají provaz, výkon trestu nebo psychiatrii. Jen ať mě zbaví těch mých hloupých nápadů a myšlenek, které mě už roky pronásledují.‘‘

HLAVNÍ LÍČENÍ 

Hlavní líčení začalo u Krajského soudu v Bánské Bystrici 24. května 1988. Senát měl pět členů a soudcem byl Arnošt Škropil. Svitek svou vinu před soudem přiznal. Řekl: ‚‚Vím, že při pitvě mé manželky bylo zjištěno 25 sečných ran. Já si skutečně nepamatuji na to, kolikrát jsem do ní zaťal sekeru. Taky nevím, čím jsem rozřezal plod, jestli to bylo sekerou, nožem nebo žiletkou.‘‘ 

Svitek byl charakterizován jako citově chladný, agresivní psychopat a sexuální deviant. Dle názoru psychiatrů ho nelze vyléčit a jeho další pobyt na svobodě je vysoce nebezpečný. Jeden ze znalců vypověděl: ‚‚Pokud jde o poruchy sexuálního pudu, je třeba říct, že do jeho sadistických praktik patří nejen způsobování bolesti, ale i znehybnění oběti, manipulace s mrtvolami, jejich řezání, odřezávání a upravování genitálu. Intelekt vyšetřovaného je v pásmu podprůměru, tedy 81 IQ, nerozvinul se na základě vrozené retardace, ale i kvůli nedostatečně stimulujícímu rodinnému prostředí.‘‘ 

Jeden den před tím, než soud vynesl rozsudek, sepsal Svitek své závěrečné vyjádření, ve kterém uvedl: ‚‚Berte ohled na to, že si to teď uvědomuji, ale v době spáchání činu jsem byl v agresivní nepříčetnosti, kdy jsem nemohl zvážit a rozpoznat následky svého konání.‘‘ Dále u soudu prohlásil, že si nechá odstranit pohlavní orgány nebo část mozku, pokud to pomůže v jeho léčbě. 

30. května 1988 vyhlásil předseda senátu v největší jednací síni bánskobytrického soudu rozsudek, ve kterém Svitek dostal trest smrti. Soudce Škropil své rozhodnutí odůvodnil takto: ‚‚Uložení trestu smrti vyžaduje účinná ochrana o nanejvýš nebezpečného jedince s vysokou pohotovostí k opakování násilného jednání vůči svému okolí.‘‘ 

Svitek se samozřejmě odvolal, ale neuspěl. 8. června 1989 byl oběšen na šibenici. Štefan Svitek byl poslední, vězněm, na kterém byl vykonaný trest smrti v dějinách Československa.