Klub Bobbyho Mackeye

 Ahoj, dnes se podíváme na jeden z nejděsivějších hudebních podniků v Americe. Stalo se zde mnoho neštěstí a vypadá to, že smůla a později i entity, se tohoto místa drží zuby nehty... 

Více informací na Facebookové skupině Pod pokličkou tajemna zde.

Bobby Mackey`s Music World je noční klub, který se nachází ve Wilderu, Kentucky. Městské legendy tvrdí, že se jedná o nejstrašidelnější noční klub v Americe. Pojďme se podívat do minulosti, abychom zjistili, jaké hrůzy se zde odehrály. 

V roce 1850 na severovýchodě Kentucky stála obyčejná budova, která plnila roli jatek. Stavební dělníci vykopali v jedné ze suterénních místností budovy v zemi studnu, která sloužila k odvodu zvířecí krve a nevyužitých vnitřností do nedaleké řeky. Netrvalo dlouho a po okolí začaly kolovat zprávy, že krev ze zabitých zvířat do oblasti láká satanisty, kteří v noci pronikají do budovy a vykonávají zde své rituály. Během jednoho takového rituálu měla být vyvolána velmi temná síla, která se probudila téměř o padesát let později. 

V roce 1896 došlo nedaleko tohoto místa k velmi brutální vraždě. Jedné noci utíkala teprve dvaadvacetiletá Pearl Bryan po poli. Snažila se uniknout svému příteli Scotovi Jacksonovi a jeho kamarádovi Alonzovi Wallingovi. Údajně se Scot dozvěděl o těhotenství své milé, což se mu příliš nezamlouvalo. ‚‚To dítě si nenecháš, Pearl, to ti říkám! Půjdeš do Cinicati na potrat!‘‘ Řval na ni a snažil se ji dostihnout. To se mu po krátké chvíli podařilo, svou dívku povalil do pole a dal jí před obličej nůž. ‚‚Takže ty si ho nenecháš vzít?‘‘ Křičel na dívku, která mu odvětila: ‚‚Nenechám! Pusť mě, ty hajzle.‘‘ Pearl se vzpírala, jak jen to šlo, Scot jí ale vrazil nůž přímo do břicha a v klidu řekl: ‚‚V tom případě ti ho vezmu sám.‘‘

Poté, co dívce zasadil několik ran, došlo mu, že je Pearl mrtvá. Aby zabránil možné identifikaci zavražděné dívky, odřízl jí hlavu a zbytek těla ponechal ležet v poli. I přes to byla Pearl později policisty identifikována a oba muži byli zatčeni a popraveni oběšením. Těsně před tím, než se zhoupla oprátka, Alonzo Walling zakřičel: ‚‚Spolehněte se, že vás tady budu strašit!‘‘ 

Hlava zavražděné dívky nebyla nikdy nalezena. Mnozí lidé byli ale přesvědčeni o tom, že měl Scot vazby se satanisty, kterým hlavu své milé dal, aby ji použili při svých rituálech. Je tedy možné, že skončila mezi krví zvěře v jateční studni.

Ve dvacátých letech 20. století byla jatka srovnána se zemí. Během následné prohibice zde byla postavena nová budova, která měla sloužit jako noční klub a kasino v jednom. Jen pár týdnů po otevření se sem začali sjíždět gangsteři, kteří si zde vyřizovali své účty a v klubu tak čím dál častěji docházelo k nejrůznějším násilnostem. Díky neustále narůstající kriminalitě a násilí v klubu i jeho okolí podstoupila budova rozsáhlou rekonstrukci. Majitel ji přejmenoval na Latin Quater a pořádalo se zde mnoho hudebních vystoupení. Během jednoho koncertu, se majitelova dcera Johanna zamilovala do zpěváka právě vystupující kapely, Roberta Randalla, s nímž po krátkém čase otěhotněla. To však velmi špatně nesl její otec, který si pro svou dceru představoval jinou budoucnost a nechal proto Roberta zabít. Když vše vyplynulo na povrch a Johanna se dozvěděla, co její otec provedl, chtěla se pomstít. Když se její otec nedíval, nasypala mu do pití jed. Následně spáchala v suterénu sebevraždu. 

V roce 1978 do klubu několikrát do měsíce zavítala policie, protože hosté své spory často řešili násilím a jednou dokonce i vraždou. Není proto divu, že se místní šerif rozhodl místo nadobro uzavřít. Ne však na dlouho jelikož ani ne o rok později budovu koupil známý country zpěvák Bobby Mackey, který klub přestavěl na hostinec s hudebním salónkem. 

Vše bylo v naprostém pořádku, podnik prosperoval a hostů stále přibývalo. Nikdo si přitom neuvědomil, že se tu od prvního dne dělo něco podivného... Hosté si mnohdy stěžovali na rapidní snížení teploty a dokonce několik z nich přišlo za obsluhou, že viděli samovolně se pohybující židle, sklenice a jiný nábytek. Několik hostů slyšelo hlasy, šeptající jejich jméno, které však nepatřily nikomu z přítomných. Další svědectví dokonce hovoří o spatření ducha Johanny a také bezhlavé Pearl Bryan. Tato tvrzení pochopitelně majitel budovy odmítal, ovšem svědků je čím dál tím více.

Po nějakém čase Bobbyho žena otěhotněla. Řekla svému muži, že slyší kroky v místnostech, ve kterých prokazatelně nikdo nebyl. A nejen to. Slyšela různé rány a hlas šeptající její jméno. Bobbyho reakce byla bohužel naprosto jasná: ‚‚Prosím tě, ještě ty s tím začínej!‘‘

Bobbyho manželka Janet v klubu často vypomáhala. Jednoho dne šla pro nějaké věci do suterénu, když v tom ucítila silnou vůni růží a měla zvláštní pocit, jako by ji někdo pozoroval. Nepříjemný pocit byl tak silný, že se po krátké chvíli rozhodla vrátit nahoru za svým mužem. Otevřela dveře a šla pomalu po schodech. V tu chvíli ji však popadla něčí ruka. Žena se snažila vytrhnout, ale nedařilo se jí to. Ucítila silnou tíhu na hrudníku a zároveň zaslechla neznámý hlas: ‚‚Odejdi!‘‘ Tíha na prsou byla čím dál větší, až nakonec Jane zavrávorala a spadla ze schodů dolů. Po chvíli bylo Bobbymu divné, že se jeho žena ze suterénu nevrátila a proto se po ní šel podívat. Když ji uviděl bezvládně ležet pod schody, rychle ji odvezl do nemocnice. Tam se lékaři pokoušeli zachránit jak ji, tak jejich dítě. Nakonec vše dobře dopadlo, ale Bobby byl z celé situace dost vyděšený. Rozhodl se proto, že nechá klub zbourat a postavit nový na jiném místě. K tomu však nikdy nedošlo a záhadné události pokračovaly...

POSEDLOST ZLÝMI DUCHY  

I přesto, že je studna již léta zasypaná, dodnes se objevují teorie, že temné bytosti terorizující lidi v klubu procházejí právě skrz ni. V tuto chvíli již však nejde jen o paranormální jevy a zjevování duchů. Své o tom ví i jeden z prvních Bobbyho zaměstnanců, Carl Lawson. Ten v klubu pracoval jako údržbář a měl na starost celou budovu. Jelikož neměl ženu ani děti, bydlel nad lokálem v pokoji, který mu Bobby pronajímal. Carl na tomto místě trávil téměř veškerý čas. Postupem času si začal všímat neobvyklých věcí - zhasínající a zase rozsvěcující světla byla na denním pořádku. Židle a stoly se samy od sebe pohybovaly. Dveře se samovolně otevíraly i přes to, že byly zamčeny. Carl vypověděl: ‚‚A jukebox, to byste nevěřili. Ten se v klubu spouští sám od sebe, i když není zapojen do zásuvky! A hrají písně ze třicátých a čtyřicátých let, které v něm ani nejsou uložené.‘‘ 

Jednoho večera seděl Carl u baru, když náhle před sebou uviděl ducha rozzuřeného muže. Okamžitě vyskočil ze židle a začal křičet, jak  nejvíce mohl. Jaké překvapení pro něj ale bylo, když zjistil, že barman ani hosté nikoho neviděli. 

Později upřiznal, že dokázal navázat kontakt se zesnulou Johannou. A reakce ostatních? Všichni si mysleli, že je na drogách a má halucinace. Carl tvrdil, že v klubu nejsou jen duchové, ale také démoni. A že největší aktivita se projevuje u studny ve sklepě. Myslel si, že když studnu pokropí svěcenou vodou, tak se démoni a zlí duchové uklidní. Vše mělo bohužel úplně opačný efekt. Carl se začal chovat velmi divně. Pohyboval se nepřirozeně pomalu a fialové kruhy pod jeho očima byly na denním pořádku. Není proto divu, že povídačkám o jeho závislosti na drogách začalo věřit víc a víc lidí. Bobby z toho byl skutečně nešťastný, neboť byli s Carlem velmi dobří přátelé. Nechtěl proto věřit, že by jeho dlouholetý kamarád drogy bral. Protože to s Carlem šlo od desíti k pěti, zeptal se ho Bobby, co se s ním děje a zda v tom nehraje roli užívání drog. Carl však dokola opakoval: ‚‚Mají nade mnou moc. Hlavně Alonzo! Walling! Nedopřeje mi klidu.‘‘

Bobby už nevěděl, co dělat. Téměř všichni hosté si každodenně stěžovali na podivné věci, včetně chodící mlhavé siluety. Proto Bobby v srpnu roku 1991 povolal do svého klubu reverenda Glenna Coea, aby provedl exorcismus. Vymítání trvalo několik hodin a během něj se ze sklepení ozývaly strašlivé skřeky. Reverend se poté zaměřil i na Carla a pomohl mu očistit jeho duši a tělo od temných sil. Nechal se slyšet, že u konce vymítání z Carla vystoupil černý stín.

Od té doby byl v klubu relativně klid. Později se však podivné jevy opět vrátily. Bobby i přesto nechal podnik i nadále otevřený a on i jeho návštěvníci, mezi které patří z velké části i vyšetřovatelé paranormálních jevů, si na duchy začali zvykat. 

GHOST ADVENTURES

V roce 2008 se do klubu vydal tým Ghost Adventures. Jednalo se o jejich první ‚‚uzavírací misi‘‘, kdy nikdo z místa nesměl odejít. Kameraman tvrdil, že noc po vyšetřování v klubu, slyšel uprostřed noci řinčet hrnce a pánve ve své kuchyni. Následně se kohoutek u dřezu sám otočil. Další člen týmu vypověděl, že on i jeho žena měli stejné sny o Bobbym. V nich jim zesnulý majitel neustále klepal na okna, protože se nemohl dostat dovnitř.

CO JE S BAREM NYNÍ?

Do dnešního dne je klub Bobbyho Mackeye oblíbeným barem a klubem, který je známý svými country tanci, živou hudbou a mechanickým býkem. Zjistila jsem, že také pravidelně pořádá noční prohlídky spolu s výkladem jeho historie. Nad hlavním vchodem návštěvníky uvítá velká cedule, na níž je varování: ‚‚Na místě straší. Pokud vstoupíte, tak za jakékoliv napadení či problémy způsobené místními duchy nenese klub žádnou zodpovědnost.‘‘

Nejnovější zprávy ohledně klubu, jsem našla z 27. března roku 2022, kdy byli před barem zastřeleni minimálně tři lidé. Stát se tak mělo kolem jedné hodiny ráno. Když policie přijela na místo, našla tři postřelené osoby se zraněními neslučitelnými se životem. Zatím jsem se nedopátrala, k čemu přesně na místě došlo.