Příběh sériového vraha: John Joubert
Ahoj, dnes si tu povíme o životě a vraždách sériového vraha Johna Jouberta, jehož rukou přišli o život tři malí chlapci.
Pro více informací navštivte facebookovou skupinu Pod pokličkou tajemna zde.
Johnovo dětství nebylo šťastné. Když mu bylo šest let, jeho rodiče se rozvedli a otec se od rodiny odstěhoval. Beverly, Johnova matka, byla panovačná a manipulativní žena, která svému synovi neumožnila kamarádit se s jinými dětmi. Pokud ji John neuposlechl a snažil se navázat přátelství se svými vrstevníky, Beverley se naštvala a začala ho ponižovat například tím, že mu před ostatními dětmi sundala kalhoty a naplácala mu ‚‚na holou‘‘. V důsledku toho měl John velmi málo přátel. Škola pro něj také nebyla bezpečným místem, protože byl šikanován kvůli své výšce. Byl proto velmi uzavřený. I přes tyto problémy se mu však ve škole dařilo. Měl nadprůměrné IQ a vynikal zejména v angličtině a dějepisu. Když mu bylo jedenáct let, rodina se přestěhovala do Portlandské čtvrti Oakdale.
PRVNÍ OBĚTI
Během školních prázdnin si John vydělával peníze prodejem papíru. Šlo mu to natolik dobře, že si našetřil a zaplatil tím velkou část svého školného na střední škole Cheverus, portlandské katolické střední škole pro chlapce.
Johnův vztek na své okolí, důsledek mnoha let šikany ve škole a ponižování ze strany vlastní matky, nástupem na střední školu výrazně vzrostl. Vše však dokázal před svým okolím dobře skrývat a na ostatní spolužáky i učitele působil jako tichý knihomol. V tomto období se John stal skautem a postoupil do nejvyšší hodnosti orlího skauta.
V prosinci 1979 došlo v Oakdale k prvnímu ze série náhodných násilných útoků. Šestiletá Sarah Canty si hrála na zahradě, když kolem projížděl mladý muž na kole, který ji začal bodat tužkou. Dívka křičela bolestí, což zaslechli její rodiče, ale ve chvíli, kdy jí přispěchali na pomoc, útočník již na místě nebyl.
Asi o šest týdnů později, v lednu 1980, šla sedmadvacetiletá Vicky Goff po Feering Avenue směrem k místní univerzitě. Zezadu ji popadl mladý muž a bodl ji nožem do boku. Při útoku ji zakryl ústa rukou, aby nemohla křičet. Než si Vicky uvědomila, co se děje, muž utekl.
V březnu 1980 se devítiletý Michael Witham procházel po Deering Avenue, když ho mladý muž na kole vlákal do zalesněné oblasti a začal mu klást řadu osobních otázek. Michael na otázky odpověděl a muž mu řekl, že může jít. Jakmile se však chlapec otočil, útočník ho zezadu napadl a podřízl mu nožem hrdlo. Michaelovi se jako zázrakem i přesto podařilo utéct. Když byl v nemocnici ošetřen, bylo na způsobená zranění potřeba dvanáct stehů. Dle odborníků mohl být útok smrtelný a chlapec měl obrovské štěstí, že vyvázl naživu.
V roce 1981 John absolvoval střední školu a začal chodit na Norwich University. Jednalo se o malou soukromou vojenskou vysokou školu v Northfieldu ve Vermontu, kde studoval inženýrství. Po pouhém semestru ze školy odešel. Několik měsíců se mu nedařilo najít si práci a proto v srpnu 1982 narukoval do letectva Spojených států.
O čtyři měsíce později se devatenáctiletý John přestěhoval do Bellevue v Nebrasce, kde byl umístěn na základně Offutt Air Force. Pak se vyučil radarovým technikem a připojil se k místnímu skautskému oddílu, kde se stal asistentem vedoucího.
RICHARD STETSON - PORTLAND, MAINE
22. srpna 1982 opustil jedenáctiletý Richard ‚‚Ricky‘‘ Stetson svůj domov ve tři čtvrtě na osm večer. Šel si zaběhat po stezce Back Cove na severu Portlandu. Vzhledem k tomu, že bylo léto, bylo ještě světlo a stezka byla zaplněna cyklisty a běžci, kteří si užívali poslední teplé večery. Několik lidí potvrdilo, že viděli Rickyho běhat. Někteří také viděli mladého muže na kole, který jel těsně za Rickym, ale nevypadalo to podle nich nijak podezřele.
Když se venku setmělo a Ricky se stále nevracel domů, kontaktovali jeho rodiče policii. Hned druhý den ráno bylo objeveno Rickyho tělo na travnaté ploše hned vedle stezky. Dle pitvy byl uškrcen. Na jeho pravém lýtku byly nalezeny stopy po kousnutí, ale ve snaze zkreslit otisky zubů je vrah vyříznul nožem. Takový čin byl pro detektivy a soudní zubní lékaře, kteří na případu pracovali, zcela neslýchaný. Tím, že se vrah pokoušel zahladit stopy, se stal zranitelnějším, protože zanechal svůj ‚‚podpis‘‘.
Zatčen byl muž jménem Joseph Anderson. Ten byl ale brzy nato propuštěn, protože stopy po kousnutí na noze Rickyho neodpovídaly jeho zubním záznamům.
DANNY JOE EBERLE, CHRISTOPHER WALDEN - BELLEVUE, NEBRASKA
Když se Danny ze své brigády nevrátil domů, jeho rodiče začali mít obavy. Byla přivolána policie a ihned začalo rozsáhlé pátrání. Dannyho kolo bylo spolu s drtivou většinou novin objeveno poblíž čtvrtého domu na jeho trase. O tři dny později, 21. září, bylo nalezeno tělo Dannyho na travnaté ploše hned vedle silnice poblíž Offutt Air Force, asi čtyři míle od místa, kde bylo nalezeno jeho kolo. Chlapec ležel pouze ve spodním prádle obličejem dolů. Zápěstí a kotníky měl svázané provazem a byl jedenáctkrát bodnut. Do hrudi měl vyrytý tvar hvězdy a na noze měl stopy po kousnutí.
O necelé tři měsíce později, 2. prosince, šel dvanáctiletý Christopher Walden (vpravo) do školy v Bellevue. Tehdy se k němu přiblížil mladík jedoucí v autě hnědé barvy. Ten si začal s Christopherem povídat a po chvíli ho nalákal do auta. Když chlapec nedorazil do školy, byla kromě rodičů kontaktována i policie a opět se rozjelo pátrání.
O dva dny později objevili dva muži na lovu bažantů Christopherovo tělo v zalesněné oblasti, asi 3 míle od místa nálezu těla Dannyho. Jelikož byla v Nebrasce typická mrazivá zima, tělo chlapce bylo zmrzlé a pokryté sněhem. Stejně jako Danny měl i Christopher na sobě pouze spodní prádlo. Byl ubodán k smrti a jeho hrdlo bylo podříznuto tak hluboce, že měl takřka odříznutou hlavu. Byl také objeven zvláštní vzor ve tvaru hvězdy vrytý do jeho kůže, stejně jako stopy po kousnutí. Narozdíl od Dannyho nebyl Christopher svázán. Ani jeden z chlapců nebyl sexuálně napaden.
VYŠETŘOVÁNÍ - PROFIL VRAHA
Profilovač FBI Robert Ressler odcestoval do Nebrasky, aby pomohl při vyšetřování vypracováním profilu vraha. Objev Dannyho těla tak blízko u silnice Resslerovi napověděl, že vrah by mohl být malý a nijak zvlášť silný, protože nebyl schopen nést tělo příliš daleko. Umístění také dalo Resslerovi důvod domnívat se, že vrah nebyl příliš zkušený a možná oblast nezná příliš dobře, protože tělo nebylo dobře ukryto. Někdo, kdo by znal oblast lépe by mohl tělo ukrýt o mnoho lépe.
Důkazy z Christopherovy vraždy daly Resslerovi další materiál, se kterým mohl pracovat při vytváření profilu. Předpokládal, že vrah byl pravděpodobně zapojen do organizace nebo klubu, ve kterém mohl trávit čas s mladšími a dospívajícími chlapci, jako je sportovní koučování nebo skauti. Ressler také dospěl k podezření, že vrah mohl mít určité znalosti o vyšetřování trestných činů. Usuzoval tak z toho, jak se snažil zakrýt otisky svých kousnutí na tělech obětí. Tyto znalosti pravděpodobně pocházely ze čtení detektivních časopisů nebo románů.
Provaz použitý ke spoutání Dannyho zápěstí a kotníků byl odeslán k prozkoumání do ústředí FBI ve Washingtonu. Dle detektivů takový provaz nikdy neviděli. Lano bylo jedinečné tím, že mělo vnitřek z několika různých typů vláken a více než sto různých barevných přízí.
SVĚDCI
Svědci přišli s popisy muže, kterého viděli s Christopherem Waldenem v den jeho zmizení. Byl menší postavy, ne o moc vyšší než Christopher, s tmavými vlasy a očima, ve věku přibližně od osmnácti do pětadvaceti let. Z popisů vyšetřovatelé dospěli ke složenému náčrtu podezřelého.
Žena, která byla toho rána venku na procházce se psem, si byla zcela jistá, že viděla, jak byl Christopher unesen. Detektivům řekla, že muž řídil auto hnědé barvy s poznávací značkou, začínající písmenem R.
DOPADENÍ
11. ledna 1984 čekala učitelka z Bellevue Barbara Weaver ve škole na příchod dětí. Ona sama bedlivě sledovala případ Dannyho i Christophera. Když se v jednu chvíli podívala z okna, uviděla něco podezřelého. Na parkovišti u mateřské školy stálo auto, které tam nikdy předtím neviděla. Když se podívala pořádně, všimla si mladého muže, sedícího na místě řidiče, nenápadně se podobajícího muži z identikitu, kterého zahlédla ve večerních zprávách. Barbara s mladým mužem nechtěně navázala oční kontakt a později vypověděla, že v ní jeho pohled vyvolal značně nepříjemný pocit. Rychle proto popadla tužku a na kus papíru načmárala poznávací značku jeho auta.
Než se nadála, rozrazily se dveře do třídy a před ní se ocitl onen mladík z auta s nožem v ruce. Žena však kolem něj dokázala proběhnout a rychle z budovy utekla k nedalekému domu přes ulici. Zabouchala na dveře a stručně majitelům popsala, co se stalo. Ti jí dovolili jejich telefonem zavolat pomoc, zatímco mladík mezitím skočil do auta a ujel.
Netrvalo dlouho a detektivové vystopovali poznávací značku auta, které patřilo dvacetiletému Johnu Joubertovi, radarovému technikovi letectva Spojených států, žijícímu na letecké základně Offutt v Bellevue.
Při prohledávání jeho auta shromáždili jako důkaz nalezené vlasy, které patřily Dannymu. V autě byla také nalezena lepící páska a nůž. V přihrádce byl kus provazu, stejného jedinečného druhu, kterým byl Danny svázán.
O několik týdnů později měl Robert Ressler na Akademii FBI v Quanticu ve Virginii prezentaci o profilování vraha chlapců v Bellevue. Prezentace vzbudila pozornost policisty z Portlandu, jelikož vražda Rickyho Stetsona ze srpna 1982 zněla děsivě podobně jako vraždy popsané Resslerem. Snad nejpozoruhodnější bylo, že Ricky, Danny i Christopher byli pokousáni vrahem a otisky byly následně vyříznuty nožem v neúspěšném pokusu je zakrýt.
Policista oslovil Resslera s informací o Rickym a rychlý pohled do Johnovy minulosti odhalil, že předtím, než se připojil k letectvu, žil v Portlendu. Také zjistili, že se přestěhoval do Nebrasky pouhé čtyři měsíce po Rickyho vraždě. Vyšetřovatelé získali odlitek Johnových zubů a soudní zubař potvrdil, že se shodují se stopami po kousnutí na Rickyho noze. Pro vyšetřovatele v Portlandu začaly věci konečně do sebe zapadat. Bylo jasné, že John po zabití Rickyho zpanikařil a ve snaze dostat se co nejdál se připojil k letectvu. Jeho plán vyšel. Alespoň na chvíli.
OBVINĚNÍ A ODSOUZENÍ
Když byl John vyslýchán úřady v Portlandu, přiznal se také k prvotním útokům, jejichž oběti tenkrát přežily. Dle jeho slov se mělo jednat o jakési ‚‚cvičení‘‘ na budoucí zabíjení.
12. ledna 1984 byl John zatčen a obviněn z vraždy Dannyho Joe Eberleho a Christophera Ealdena. John se přiznal k oběma vraždám a poskytl detektivům podrobnou výpověd toho, k čemu přesně došlo.
Během svého zatčení podstoupil John několik psychiatrických vyšetření. Odborníci došli k závěru, že John trpěl schizoidní poruchou osobnosti, která se vyznačuje nezájmem o druhé lidi nebo o navazování vztahů a touhou izolovat se od ostatních. Lidé se schizoidní poruchou osobnosti mohou působit chladně, bez empatie a jen zřídka projevují emoce. John byl také charakterizován jako osoba se sadistickými sklony, což bylo zřejmé z mučení, které svým obětem způsoboval.
Šerif okresu Sarpy, Patrick Thomas, který byl k případu přidělen po zmizení Dannyho Eberleho, se s Johnem posadil poté, co se přiznal k vraždám chlapců. Thomas se ho zeptal, zda se poučil a nebude pokračovat ve vraždění dalších chlapců, jakmile se z vězení dostane. John chvíli přemýšlel a nakonec řekl: ‚‚Ne. Nepoučil. Pravděpodobně bych zabíjel znovu, kdybych měl příležitost. Nemohu si pomoci.‘‘
John Joubert byl odsouzen za všechny tři vraždy. V Maine, státě bez trestu smrti, byl odsouzen na doživotí. V Nebrasce byl odsouzen k trestu smrti.
16. července 1996 John ve svých třiatřiceti letech zemřel na elektrickém křesle. Nic nemůže vrátit Rickyho, Dannyho nebo Christophera. Ale jakmile John naposledy vydechl, jejich rodiny se konečně mohly utěšit vědomím, že vrah jejich synů je pryč a už nemůže ubližovat jiným dětem.
Komentáře
Okomentovat