Vražda Lauren Giddings

Ahoj, dnes se podíváme na velmi smutný příběh krásné, mladé, inteligentní a velmi ambiciózní dívky, která nedostala šanci prožít svůj vysněný život. 

LAUREN GIDDINGS

Lauren se narodila 18. dubna 1984 v Takoma Park v Marylandu. Byla prvním dítětem Karen a Billa Giddingsovým. Měla dvě mladší sestry, Kaitlyn a Sarah. 

Velmi milovala zvířata, zejména svého Pekingského palácového psíka Buterrbeana. Byla velmi oblíbená, nikdy neměla problémy s navazováním přátelství. Její rodina na ni byla nesmírně hrdá. Také k tomu měla patřičný důvod. Lauren byla totiž první z rodiny, která studovala vysokou školu. 

Dle přátel byla energická a ambiciózní. Původně plánovala jít na lékařskou fakultu, ale nakonec se rozhodla pro studium práv. Jejím snem bylo stát se veřejnou obhájkyní. 

Lákal ji spíše jih Spojených států a proto si vybrala studium na vysoké škole Agnes Scott College. Jednalo se o malou školu v Decatur ve státě Georgia, přímo u Atlanty.

V roce 2006 promovala v oboru Politologie a religionistika a v srpnu 2008 se čtyřiadvacetiletá Lauren zapsala na Mercer Univerzity v Maconu, kde chtěla získat právnický titul. 

Zabydlela se v Barrister`s Hall, v činžovním domě, který byl speciálně pro studenty práv. Jejím sousedem byl student jménem Stephen Mark McDaniel. Ten se narodil 9. září 1985 Markovi a Gleně McDanielovým a vyrůstal na předměstí Atlanty. 

Stephen byl extrémně inteligentní a jako chlapec měl řadu zájmů. Bavily ho hádanky, Pán prstenů a Hvězdné války. Čtení bylo jednou z jeho oblíbených činností. Krátil si tak dlouhé chvíle a to především u dobrodružných a historických knih. Spolu se svým otcem sdíleli vášeň pro filmy o samurajích. Od mládí také Stephen obdivoval osobnosti jako Abraham Lincoln či Thomas Jefferson. Politicky se považoval za hodně konzervativního. 

Na střední škole tvrdě dřel, což se mu vyplatilo. Když v roce 2004 promoval, získal prezidentské stipendium na Mercer University. Nejprve studoval obor zabývající se obchodem a následně, po promoci, se zapsal na studium práv. Konkrétně do stejné třídy, jako Lauren Giddings. Stephen měl ty nejvyšší cíle a doufal, že se jednoho dne stane federálním soudcem. 

Na vysoké škole se držel hlavně sám sebe. Tvrdě pracoval a trávil hodně času ve svém pokoji. Téměř nikdy nechodil ven a jen zřídka pil alkohol. To zapříčinilo to, že se s žádnými jinými studenty moc nestýkal. Dle jeho spolužáků na ně působil plaše a neohrabaně. 

Jeho matka se ho zastávala a trvala na tom, že není poustevník, jen se velmi soustředí na svou práci. V prvním ročníku se připojil k Federalistické společnosti, jejíž členkou byla i Lauren. Federalistická společnost sama sebe popisuje jako organizaci 60 000 právníků, studentů práv, vědců a dalších jednotlivců, “kteří věří a důvěřují tomu, že jednotliví občané mohou činit nejlepší rozhodnutí pro sebe a pro společnost. Byla založena v roce 1982 skupinou studentů práv, zajímajících se o to, zda principy omezené vlády zakotvené v naší ústavě jsou spravedlivě vyslechnuty.“ 

Stephen s Lauren zůstali součástí Federalistické společnosti v Merceru po celou dobu studia na právnické fakultě. Ve skutečnosti byla Lauren v jejich posledním roce zvolena prezidentkou společnosti a Stephen víceprezidentem. 

Jeden ze členů společnosti o Stephenovi tvrdil: „Byl zatraceně spolehlivý. Pokud jsme potřebovali chladič plný ledu, chladič byl plný ledu. Pokud jsme potřebovali vylepit letáky, udělal to.“ 

Lauren a Stephen se přestěhovali do Barrister`s Hall ve stejném týdnu v srpnu 2008. Ostatní studenti ale mladého muže považovali spíše za výstředního a trochu divného. Byl 183 centimetrů vysoký, s divokou, neudržovanou hřívou hnědých kudrlin, knírem a vousy. Na svůj vzhled moc nedbal, vždy vypadal trochu unaveně a rozcuchaně. 

Bez ohledu na to, jak Stephana brali ostatní studenti, Lauren k němu byla vždy milá, a to i přesto, že jí připadal zvláštní. I když nebyli přátelé, pokud se s ním potkala v hale, vždy se s ním bavila. 

Krátce po nastěhování do bytového komplexu, pozval Stephen Lauren ven. Ta ho slušně odmítla. Lauren totiž měla přítele Davida Vandivera, který byl právníkem v Atlantě. V roce 2007 se dvojice potkala během Laurininy stáže v advokátní kanceláři, kde on pracoval. Lauren bylo v té době třiadvacet let a David byl o dvacet let starší. 

V září téhož roku spolu začali tvořit pár. Věkový rozdíl Lauren vůbec netrápil. Měla Davida moc ráda a hned si padli do noty. Měli toho hodně společného, včetně podobného smyslu pro humor. Pár se plánoval sestěhovat, až Lauren složí advokátní zkoušku. 

ZMIZENÍ LAUREN 

Lauren a Stephana čekala advokátní zkouška, kterou museli složit, aby byli oficiálně certifikováni k výkonu advokacie. Nebylo proto nic zvláštního, když svým rodičům a známým řekla, že se bude v podstatě neustále učit a proto si nemají dělat starosti, pokud jim nějakou dobu nebude odpovídat na zprávy nebo telefonáty.

Jedna z nejlepších kamarádek Lauren, Katie O`Hare, začala mít ve středu 29. června jisté obavy, protože jí její kamarádka už čtyři dny neodpovídala na zprávy ani telefonáty. Byla si dobře vědoma toho, že je zaneprázdněna, ale i přesto měla zvláštní pocit, Lauren se toto totiž vůbec nepodobalo. Nedalo jí to a spojila se s rodinou a dalšími přáteli své kamarádky, zda o ní mají nějaké zprávy. Ale nikdo nic nevěděl. Dokonce ani její přítel David. 

Ten se však svěřil, že mu Lauren 25. června 2011 napsala email, ve kterém uvedla, že se jí nejspíš někdo pokoušel vloupat do bytu. Ale podle toho, jakým stylem to napsala, se nezdálo, že by tím byla nějak znepokojena. Údajného „vetřelce“ označila za chuligána. David byl v tu dobu v Kalifornii na golfovém výletu a na email, který obsahoval vícero témat, jí neodpověděl. Bylo to z toho důvodu, že s ní vše chtěl probrat osobně až poté, co se vrátí zpět. 

Lauren naposledy viděli její přátelé v sobotu ráno. Předchozí večer, v pátek 24. června, šla s několika přáteli na skleničku a poslech hudby do centra města. Poté se přesunula do domu své kamarádky a když ráno odešla, zamířila do country klubu Macon, kde si chvíli zaplavala a odpočinula u bazénu. Kolem půl sedmé večer si koupila jídlo z rychlého občerstvení a vrátila se do svého bytu. 

Její sestra Kaitlyn Wheeler zavolala spolužačce a dobré kamarádce Lauren, Ashley Morehouse. Požádala ji, zda by mohla dojít zaklepat na dveře Laurenina bytu. Dívka se později ozvala s tím, že dveře byly zamčené a nikdo jí po klepání neotevřel. Viděla však, že Laurenino auto bylo zaparkované venku. 

I přesto, že rodina a přátelé Lauren se nacházeli v různých částech země, měli vzájemně pocit, že něco není v pořádku. Ve středu 29. června zavolala Lori Suspic, jedna z jejích nejlepších kamarádek, na policii v Maconu a nahlásila zmizení své kamarádky.

VYŠETŘOVÁNÍ 

Po tomto nahlášení zašel důstojník do Barrister`s Hall kolem jedenácté hodiny večer. V jejím bytě nebyly žádné známky násilného vniknutí a vše se zdálo být v naprostém pořádku. 

Ashley, která věděla, kde Lauren schovává svůj náhradní klíč, se spolu s dalšími přáteli rozhodli, že půjdou dovnitř. V bytě našli všechny její osobní věci, včetně klíčů, kabelky, mobilního telefonu a notebooku. Po jejich kamarádce však nebylo ani stopy. 

V jednu chvíli se v bytě objevil Stephen McDaniel. Ostatním jeho přítomnost připadala divná, ale nijak ji nekomentovali. Jelikož byl telefon Lauren vybitý, její přátelé ho zapojili na nabíječku a po jeho zapnutí zjistili, že zprávy z něj odesílala naposledy v sobotu. Vzhledem k tomu, že o své kamarádce už čtyři dny neslyšeli, měli důvod k obavám. Proto zavolali na 911. 

Zanedlouho poté přijeli dva policisté z Mercer University a hovořili se studenty, kteří byli v bytě. Tito policisté byli také znepokojeni a proto zavolali na pomoc policii Macon. Důstojník dorazil na místo 30. června v jednu hodinu v noci. Policisté i studenti prohledávali bytový komplex, jeho okolí a knihovnu. Po mladé Lauren jakoby se slehla zem. Kolem třetí hodiny ráno policista z Macon odešel. 

Téhož dne v devět hodin ráno bylo zahájeno oficiální vyšetřování Laurenina zmizení. Desítky policistů prohledávalo oblast a také byli vyslechnuti všichni obyvatelé činžovního domu, včetně Stephena McDaniela. 

Necelou hodinu po oficiálním zahájení vyšetřování vstoupili dva detektivové do prostoru nalevo od bytového komplexu, kde byly popelnice. Než se stačili pořádně rozhlédnout, ucítili nepříjemný zápach z jedné z popelnic. Jako zkušení detektivové ten zápach znali. 

V pozdějším rozhovoru pro dokument Oxygen v Ice Cold Blood jeden z detektivů řekl: „Když jsme tam stáli, vítr se začal otáčet. Okamžitě jsem ucítil nepříjemný zápach, který jsem velmi dobře znal. Všichni v životě cítíme věci, které zapáchají. Ale zápach rozkládajícího se těla je jedna z nejhorších věcí, které kdy můžete cítit. Je totiž velmi výrazný.“ 

Detektivové okamžitě začali prohledávat popelnici, ze které zápach vycházel. Ta byla samozřejmě plná odpadků, ale netrvalo dlouho a nalezli ženské torzo v legínových šortkách zabalené v černých pytlích na odpadky. 

Detektiv dodal: „V žádném z odpadkových košů nenašli hlavu, nohy ani ruce. Nikdy předtím jsem nic takového neviděl. Kdo to mohl udělat? Protože popravdě řečeno, něco takového dokázalo jen monstrum. Bylo to naprosto hrozné.“ 

ROZHOVOR SE STEPHANEM MCDANIELEM 

30. června v ranních hodinách poskytl Stephen rozhovor médiím ohledně pohřešované Lauren. Po pár minutách rozhovoru mu reportérka sděluje, že detektivové našli tělo. V ten moment se jeho chování dramaticky změnilo. Nebylo sice ještě potvrzeno, že se jedná o Lauren, z jeho chování však bylo zřejmé, že si tím je jistý. Pak řekl, že si musí na chvíli sednout. 

Asi o dvacet minut později se vrací a jeho rozhovor s reportérkou pokračuje. Dá jí několik informací včetně toho, co on a ostatní obyvatelé domu našli, když vstoupili do Laurenina bytu předchozí noci. Uvedl také, co vše ví o jejích aktivitách v pátek večer 24. června a následujícího dne. Vysloveně však neřekl, že ji viděl. Zmínil se také o e-mailu, který Lauren poslala svému příteli a v němž psala o podezření, že se předchozí večer někdo vloupal do jejího bytu. Není jasné, jak se tato informace ke Stephanovi dostala. Možná spolu s přáteli otevřeli její počítač, když byli u ní v bytě a e-mail našli v odeslané poště.

Během rozhovoru také Stephen také spekuloval o tom, co se mladé dívce mohlo stát. Řekl, že chodila často běhat a mohlo se jí něco stát právě při tom. 

Mnoho lidí video s rozhovorem komentovalo, že když se Stephen dozvěděl o nalezení těla, byl velmi zdrcený a dokonce plakal. Ve skutečnosti však neuronil ani slzu, rychle se probral z prvotního šoku a opět souvisle odpovídal na další otázky.

DALŠÍ VYŠETŘOVÁNÍ 

Detektivové se začali ptát obyvatel bytového komplexu, zda by mohli provést prohlídku jejich bytů. Ta byla dobrovolná a obyvatelé mohli odmítnout. Naštěstí však všichni souhlasili, že policii k sobě pustí. Když se však ptali Stephena, váhal. Detektivové mu proto řekli, že všichni ostatní je do svých bytů vpustili a tak nakonec i on sám souhlasil. 

Během prohlídky Stephenova bytu policie zabavila následující předměty - velký nůž, samurajský meč, pušku a dvě ruční zbraně. Všechny předměty sice vlastnil legálně, ale i přesto upoutaly pozornost detektivů. 

V bytovém komplexu byli také nasazeni psi cvičení na vyhledávání mrtvol, kteří prohledávali celou budovu. Místa, kde zachytili pach Lauren a která označili byly kromě jejího bytu také Stephenova ložnice, prázdný byt, nacházející se pod bytem Lauren a společná prádelna v budově. 

Stephen byl zatčen. Ovšem ne v souvislosti se smrtí Lauren, ale proto, že několik týdnů kradl kondomy ze sousedních bytů. V tu chvíli však vůči němu začali být detektivové podezřívaví. A to nejen kvůli množství zbraní nalezených v jeho bytě, ale především proto, že policejní psi zachytili v jeho bytě pach Lauren. 

30. června byl Stephen vyslýchán kvůli obvinění z vloupání a zároveň i kvůli Lauren. I z tohoto výslechu je k dispozici záznam. Výslech trval dvě hodiny. Na záznamu si můžeme všimnout, že se chová úplně jinak, než při rozhovoru s reportérem. Zatímco s ním poskytoval dlouhé a podrobné odpovědi, během výslechu se choval zvláštně. Na každou otázku odpověděl „nevím“, seděl naprosto klidně a upřeně hleděl před sebe. Vypadal jako zombie. 

Následujícího dne, 1. července, se Stephen objevil u soudu kvůli obvinění z vloupání. Zároveň mu byla také zamítnuta žádost o kauci. 

Ve stejný den policie Stephenovi předala příkaz k domovní prohlídce, během níž zabavili tyto věci - dvě ruční zbraně, pušku, lano, čtyři baseballové pálky, bajonet, vestu, fotoaparát, notebook, mobilní telefon, externí paměťovou jednotku a čtečku paměťových karet, účtenky, zelenou houbičku, dva klíče a deník.

Prohledali také jeho auto, černý Geo Prizm z roku 1997, a odebrali vzorky látek ze zadního sedadla. Byly na něm tmavé skvrny, které vypadaly jako zaschlá krev. 

Ve vězení mu odebrali vzorky vlasů, provedli výtěry z úst a nehtů a byly pořízeny policejní fotografie. 

6. července se konala tisková konference, kde policie oficiálně oznámila, že testy DNA potvrdily, že torzo skutečně patří Lauren Giddingsové. 

Mezi 12. a 21. červencem policie ještě několikrát prohledala Stephenův byt. Během těchto prohlídek zabavili další předměty, včetně Playstationu 3 a PS2, herní systém Xbox a jeho příslušenství, kompaktní disky, paměťové karty, další notebook, fotoaparát, dva porno časopisy, dámské spodní prádlo a obal na pilu na železo Stanley. Na zmiňovaném prádle bylo nalezeno DNA patřící Lauren.

Zabavené paměťové karty prozkoumal forenzní počítačový specialista z GBI (Georgia Bureau of Investigation). Nalezl na nich více než padesát pornografických fotografií malých dětí. Při prohledávání jeho notebooku přišel na velmi znepokojivá vyhledávání, která Stephen provedl. Některé byly konkrétně o Lauren - hledal po celém internetu její jméno, nesčetněkrát navštívil její účet na Twitteru a do vyhledávače zadal slovní spojení „nahá Lauren Giddings“. Dále vyhledával například spojení „obtěžování spících dívek“ nebo různé stránky s pornem obsahující kanibalismus a rozřezávání. V den nalezení Laurenina těla hledal, jak trvale vymazat historii vyhledávání.

OBVINĚNÍ STEPHENA Z VRAŽDY LAUREN

2. srpna 2011 vydala policie zatykač a obvinila Stephena McDaniela z vraždy Lauren Giddingsové. Zde si můžete přečíst některé z důkazů, obsažených v zatykači: 

• Vyšetřovatelé našli v Barrister`s Hall pilu na železo, ukrytou v prádelně bytového komplexu. Forenzní zkoumání pily odhalilo stopy Laureniny DNA. Obal na pilu byl nalezen ve Stephenově bytě. 
• Jeden z klíčů zabavených v Stephanově bytě, byl hlavním klíčem od bytového komplexu, umožňující přístup do každého bytu, včetně bytu Lauren. 
• Krátce po nalezení torza těla vyšetřovatelé obdrželi telefonát od Stephenova spolubydlícího, v němž vypověděl, že mu Stephen často vyprávěl o tom, jak by mohl spáchat dokonalou vraždu a nikdo by ho nikdy nechytili. 

3. srpna Stephen stanul před soudem kvůli obvinění z vraždy, kterou nepopíral. O dvacet dní později,

23. srpna, byl obviněn ze sedmi případů sexuálního zneužívání dětí a za držení dětské pornografie. K těmto činům se však nepřiznal. 

Stephenova kauce byla stanovena na 850 000 dolarů, což jeho rodina nemohla zaplatit. Zůstal ve vězení a čekal na svůj soud. 

Dne 21. února 2013 žalobci oznámili, že nebudou uplatňovat trest smrti. Okresní prokurátor David Cooke vydal prohlášení, v němž uvedl: „Nedávno jsem se setkal s rodinou Lauren Giddingsové a dlouze jsem s nimi o případu diskutoval. Na konci schůzky mě rodiče Lauren požádali, abych stáhl požadavek na trest smrti. Přestože se domnívají, že si pan McDaniel zaslouží být potrestán v plném rozsahu zákona, uznávají, že stažení trestu smrti umožní pokračování případu a spravedlnosti pro Lauren se tak dosáhne dříve, než kdyby byl trest smrti ve hře. Abychom se vyhnuli dalším průtahům, můj úřad nebude trest smrti žádat.“ 

PŘIZNÁNÍ

21. dubna 2014, pouhý týden před začátkem svého soudu, se Stephen k činu nečekaně přiznal. Vyšetřovatel úřadu šerifa okresu Bibb David Patterson vyjádřil své překvapení nad jeho rozhodnutím a uvedl: „Měli jsme pocit, jako by si Stephen myslel, že je chytřejší než my všichni ostatní.“ 

Jako součást dohody o vině a trestu musel poskytnout prohlášení, v němž přesně popsal, co se stalo Lauren tu noc, kdy byla zavražděna. Obžaloba souhlasila se stažením obvinění z vloupání a sexuálního zneužívání dětí výměnou za to, že Stephen dohodu přijme. 

Okresní prokurátor Cooke vysvětlil, že dohoda byla uzavřena částečně v důsledku toho, že obžaloba stáhla žádost trestu smrti ze stolu. Případy žádající trest smrti mohou v některých případech trvat až sedm let, než se vůbec dostanou k soudu. Odvoláním trestu smrti a nabídnutím dohody o vině a trestu Stephena byl případ, který se v té době vlekl již tři roky, urychlen. Laurenina rodina tak nemusela čekat roky na bolestný soud. 

V té době osmadvacetiletý Stephen byl odsouzen na doživotí. Nejbližším možným rokem, kdy bude mít nárok na podmínečné propuštění, je rok 2041. Cooke ale řekl, že možnost, že by se dostal na svobodu, je nepravděpodobná. Dále uvedl: „Je dobrý pocit konečně dosáhnout spravedlnosti pro Lauren, její rodinu a komunitu. Ale vzhledem k míře této tragédie nemůže nic přinést štěstí.“ 

VÝPOVĚĎ STEPHENA O TOM, CO SE LAUREN STALO 

V neděli 26. června kolem půl páté ráno, si Stephen nasadil masku a rukavice. Použil hlavní klíč, který policie nalezla v jeho bytě a následně vstoupil do bytu Lauren. Trval na tom, že ji nijak sexuálně neobtěžoval. Chvíli ji pozoroval, jak spí, pak ji ale probudilo vrzání podlahy. Když ho uviděla, řekla mu, aby okamžitě vypadl z jejího bytu. 

Stephen za ní vyskočil na postel a začal ji škrtit. Lauren se bránila, prala se s ním a oba tak spadli z postele na zem. Tam ji pak Stephen uškrtil. Pak její tělo položil do vany a vrátil se k sobě do bytu. V něm zůstal po celý den. Kolem půlnoci se vrátil zpět k Lauren a pilkou na železo rozřezal její tělo. Pilku později policie našla v prádelně.

Poté se zbavil jejích ostatků tak, že je nacpal do černých pytlů a vyhodil do popelnice v kampusu právnické fakulty naproti Barrister`s Hall.

NOVÝ PROCES 

V únoru 2018 Stephen podal žádost na nový proces. Zastupoval sám sebe a prohlašoval, že během vyšetřování byla porušena jeho ústavní práva. Tvrdil, že vyšetřovatelé ve své zprávě zdokumentovali, že verbálně nereagoval, „zíral do vesmíru“ a také dodal, že nebyl duševně způsobilý k souhlasu s prohlídkou jeho bytu. Soudce jeho žádost pochopitelně zamítl. 

V březnu 2023 bude Stephenovi sedmatřicet let. V roce 2041, kdy bude mít poprvé nárok na podmínečné propuštění, mu bude pětapadesát let. V současné době si odpykává trest ve státní věznici Hancock ve Spartě v Georgii. 

PAMÁTKA NA LAUREN GIDDINGS 

6. srpna 2011 se konal pohřeb Lauren v kostele St. Mary of the Mills v Laurel v Marylandu. Vzdát úctu mladé dívce, přišla stovka lidí. 

Ačkoli bolest ze ztráty své dcery nikdy nezmizí, Karen a Bill Giddings prohlásili, že než na strašný způsob, jakým zemřela, soustředí se ve svých vzpomínkách jen na to, jakou zábavnou, milující a ambiciózní ženou byla. Karen o své dceři řekla: „Nikdy neztratila ze zřetele, o čem život ve skutečnosti je. Ve svých sedmadvaceti letech prožila více než většina lidí za sto let.“ 

Na smutečním věnci od studentů práv z Mercer bylo napsáno, že Lauren byla jako lepidlo, které všechny drželo pohromadě. 

Rok po její smrti promluvil její přítel David Vandiver s místní zpravodajskou stanicí 13WMAZ a uvedl: „Bylo to peklo. Ve skutečnosti se nic nezměnilo. Čas, jak někteří lidé říkají, zahojí všechny rány. Pokud ano, ještě to ani nezačalo. Byla to jen směsice zármutku a hněvu.“ 

Po čtyřletém vztahu David plánoval, že Lauren požádá o ruku. 

Rodina Giddings zřídila stipendium Lauren Teresa Giddings, které poskytuje podporu při výuce studentům, kteří mají potíže s placením školného. Stipendium zvýhodňuje studenty, kteří jako první v rodině navštěvují vysokou školu (jako tomu bylo u Lauren) a ty, kteří chtějí pokračovat v kariéře v právu nebo ve speciálním vzdělávání. 

Od Laureniny smrti každoročně pořádá Agnes Scott Collage memorial Lauren Giddings a softballový turnaj. Všechny peníze putují na stipendia.