Huntingdon Collage: straší na vysoké škole duch Červené dámy?

Červená dáma z Huntingdon Collage je duch, o kterém se říká, že straší v bývalé koleji Pratt Hall na vysoké škole Huntingdom, která se nachází v Montgomery v Alabamě. 

Podle absolventky Kathryn Trucker Windhamové a historika Daniela Barefoota je totožnost Rudé dámy  známá. 

Dle Windhamové se jedná o bývalou studentku Martu, která přišla do Huntingdonu z New Yorku, ale ne tak úplně s radostí. Marta do Alabamy nechtěla, zemřel jí však otec, jenž měl velké majetky a ten tuto zemi velmi miloval. 

Marta byla podle legendy při příchodu oblečena v červeném a přinesla si s sebou červené závěsy na okna a další doplňky v téže barvě. Mnoho jejích spolužáků se jí často vyptávalo, proč je tak posedlá červenou barvou, ale nikdy nikomu nic nevysvětlila. 

Protože zde byla Marta cizí a byla plachá i nešťastná zároveň, nemohla se s ostatními studenty spřátelit. Cítili, že je jiná než oni. Navíc se doslechli, že je velmi bohatá a mnoho z nich si její plachost pletli s pohrdáním.

Marta sedávala sama v jídelně a se svou spolubydlící mluvila jen zřídka. Když ostatní dívky chodily k nim do pokoje navštívit spolubydlící, působila chladně a nepřátelsky. 

Mnozí tam údajně chodili jen proto, aby viděli červený modlitební kobereček, který si koupila v Turecku nebo podivné červené figurky, zdobící její stranu pokoje. 

Spolubydlící, která s Martou sdílela pokoj, nakonec shledala situaci neúnosnou a prosila svou matku, aby se z koleje mohla odstěhovat. To se také nakonec stalo. Na pokoj přišla nová spolubydlící. Marta však byla čím dál tím víc odtažitá a podrážděná. I tato druhá dívka ji po týdnu opustila a celý postup se opakoval znova a znova. Nové spolubydlící se jí v pokoji doslova střídaly a žádné s ní nevydržely déle, než pár dní. 

Nakonec se k Martě nastěhovala prezidentka koleje, známá svou přívětivou povahou a schopností vycházet s každým. Dělala vše proto, aby se s ní spřátelila, ale její úsilí bylo marné. 

Marta začala být zahořklá a zdálo se, že přítomnost této dobrosrdečné dívky nesnáší. 

Poté, co všechny její snahy o vytvoření přátelství mezi ní a Martou selhaly, sbalila si své věci a připravovala se k odchodu. A právě v ten moment se do pokoje vrátila Marta, která o jejím odstěhování nevěděla. S výrazem vzdoru se na ni podívala a řekla: „Takže ty mě taky nemůžeš vystát, stejně jako všichni ostatní. Začínala jsem si myslet, že opravdu chceš, abych byla tvá přítelkyně, ale nenávidíš mě jako druzí. Dobře, jsem ráda, že se tě konečně zbavím. Vezmi si věci a jdi! Ale řeknu ti jednu věc, má drahá. Do konce života budeš litovat, že jsi opustila tento pokoj!“ 

Prezidentka koleje byla tímto výbuchem Marty znepokojena, ale brzy na ni zapomněla. 

Později se prý Marty chování stalo ještě podivnějším.

Třeba počkala, až zhasnou světla, a pak navštěvovala jednu kolej za druhou. Nikdy neřekla ani slovo, jen zírala do prázdna, jakoby byla v transu. Jak čas plynul, začala chodit nahoru a dolů po chodbách uprostřed hluboké noci. Často ostatní dívky děsila otevíráním a zavíráním dveří od jejich pokojů, aby pak utekla a spěchala pryč. 

Jednoho večera poté, co se Marta celý den neobjevila na vyučování ani v jídelně, měla její bývalá spolubydlící pocit viny a rozhodla se proto za ní dojít. Myslela si, že by jí tentokrát mohla nějak pomoci, možná by se mohly i usmířit. 

Když se přiblížila k jejímu pokoji v nejvyšším patře budovy, všimla si červených záblesků, odrážejících se od zrcadla v pokoji. Když otevřela dveře, vykřikla a omdlela.

Dívky z celého čtvrtého patra vyběhly ze svých pokojů, aby zjistily, co se stalo. 

Marta byla nalezena na podlaze svého pokoje, oblečená do červeného hábitu. Podřezala si žíly. 

Podle Windhamové se tato tragédie stala sice už dávno, ale do dnešního dne studenti Huntingsonu tvrdí, že v den výročí Martiny sebevraždy jsou vidět záblesky karmínového světla od zábradlí v jejím pokoji a Rudá paní se vrací, aby strašila na chodbách. Studenti údajně hlásili, že viděli ducha Marty procházet zdmi či zavřenými dveřmi ve čtvrtém patře Pratt Hall. 

Přestože je Dáma v červeném zdaleka nejslavnější z duchů na této škole, není jediná. Dalším přízrakem má být duch v knihovně jménem Frank. 

Nikdo si není zcela jistý, kdo to je, ale v kampusu si své jméno vytvořil. Říká se, že je velmi zlomyslný. Ukládá knihy na místa, kam nepatří, nebo je rozhazuje po stolech, když se nikdo nedívá. 

Zhasíná světla, šeptá studentům do ucha a otvírá či zavírá dveře. Údajně se neobjevuje často, ale když ho někdo spatří, má podobu staršího muže.