Marcus Wesson: Nejhorší masový vrah Fresna

Bylo pozdní odpoledne 12. března 2004, když důstojník Eloy Escareno přijel k malému modrému domu na W. Hammond Ave 761 ve čtvrti Fresno v Kalifornii, aby spolu s dalšími kolegy urovnal spor o péči o děti. Dvě ženy, doprovázené poměrně velkou skupinou lidí, považovaly vrácení svých malých dětí poté, co jim je asi sto čtyřiceti kilový muž odmítl vydat. 

Zatímco na něj obě ženy křičely, on stál klidně ve dveřích a snažil se s policií spolupracovat. Poté jim řekl, že se chce s dětmi rozloučit a zmizel v domě. Muž měl děti v opatrovnictví více než dva roky a vzhledem k tomu, že krom hádky se na pozemku ani v domě neodehrávalo nic nebezpečného, policie do domu nemohla bez pozvání či bez povolení vniknout. O osmdesát minut později se vynořil s krví potřísněnou jeho oblečení. Policie na nic nečekala a vběhla dovnitř. 

Hned, jakmile Escareno vkročil do domu, uviděl dvanáct rakví naskládaných u zdi v obývacím pokoji. Volal na děti a říkal jim, že už je dobře a mohou vyjít ven. Nikdo se však neozýval. Escareno přišel ke dveřím v zadní části domu, které otevřel do černé tmy. V jedné ruce držel pistoli a ve druhé baterku. Tou přejel slabým paprskem po místnosti, když na podlaze uviděl podivnou hmotu. Ohmatal zeď, našel vypínač a rozsvítil světla. To, co uviděl, vypadalo jako scéna z hororového filmu. Na podlaze leželo devět těl, vyskládaných na jedné hromadě.

Těla byla ještě teplá a Escareno křičel na své kolegy, ať okamžitě zavolají záchranku. Mezitím se snažil nahmatat puls malých dětí, avšak bezúspěšně. Eloy Escareno, zkušený policista z Fresna, právě hleděl na výsledky největší masové vraždy v historii města. 

Korpulentní, 180 centimetrů vysoký muž, který zřejmě za masakrem stál, byl sedmapadesátiletý Marcus Wesson, patriarcha rodu žijícího na Hammond Ave. Díky dlouhým dredům a vlastně celým svým vzhledem působil odstrašujícím dojmem.

Testy DNA rychle odhalily šílené tajemství tohoto domu. Wesson byl otcem všech devíti obětí, z nichž sedm se zrodilo z incestu s jeho vlastními dcerami a neteřemi.

Výčet obětí: 

• Sebhrenah April Wessonová, 25 let 
• Elizabeth Breani Kina Wessonová, 17 let 
• Illabelle Carrie Wessonová, 8 let 
• Aviv Dominique Wessonová, 7 let 
• Ethan St Laurent Wesson, 4 roky 
• Sedona Vadra Wessonová, 2 roky
• Marshey St Christopher Wesson, 2 roky
• Jeva St Vladensvspry Wesson, 1 rok 

Z nich pouze dvě nejstarší se narodily jeho manželce, zbytek dětí bylo počato z incestu. 

DĚTSTVÍ WESSONA 

Marcus Wesson se narodil v Kansasu v roce 1946. Jeho rodina se následně stěhovala napříč všemi státy, například do Missouri, Indiany, Kalifornie nebo Washington.

Otec, Benjamin Wesson, nikdy neměl stálé zaměstnání. Pobýval především doma, kde popíjel alkohol a zneužíval své vlastní děti. Postupem času přiznal homosexualitu a opustil rodinu kvůli jinému muži, se kterým se přestěhoval do San Jose. 

Wessonova matka, Carrie, byla adventistkou sedmého nebe. Svým dětem poměrně násilně vnucovala víru a často se suchylovala k fyzickým trestům, kdy děti bila například elektrickým kabelem. 

Když Wesson dospěl, narukoval do armády, kde pracoval jako zdravotník. Následně se usadil v San Jose. Tam se seznámil s o třináct let starší Rose Soloriovovou. Ta měla z předešlého vztahu měla osm dětí.

Poté, co se k sobě pár nastěhoval, pracoval Wesson nějakou chvíli jako bankovní obchodník. Dlouho mu to však nevydrželo, jelikož dospěl k názoru, že jako hlava rodiny by neměl pracovat.

Nedlouho poté mu Rose porodila prvního syna. 

Někdy v té době začal rozvíjet teorie o tom, že je Ježíš a uvažoval o Boží rodině. Na základě těchto myšlenek přivedl do jiného stavu tehdy teprve čtrnáctiletou Elizabeth, dceru Rose z předešlého vztahu. V roce 1974 si ji dokonce vzal za svoji manželku. Později mu porodila dalších pět synů a čtyři dcery. 

V roce 1989 Elizabethina sestra Rosemary (taktéž dítě Rose z předešlého vztahu), nechala v domě Wessona svých sedm dětí. Nemohla se o ně dále starat, protože propadla závislosti na drogách.

V tento moment se počet dětí, které žily v jedné domácnosti, vyšplhal na neuvěřitelných šestnáct. 

Rodina neměla žádný stálý příjem, a proto se stěhovali z jednoho „úkrytu“ do druhého. Žili například v armádním stanu, přívěsu, na opuštěných lodích, dokonce i v autobuse, než se usadili ve Fresnu. 

Ačkoli jeho děti byly často nuceny prohrabávat se odpadkovými koši a hledat jídlo, Wesson si vždy našel peníze na nákup hamburgerů a dalšího rychlého občerstvení. 

VYVOLENÝ WESSON

Jeho pohled na svět byl zlověstný. Věřil, že je společnost plná hříchu a nebezpečí. Z tohoto důvodu své děti odstřihl od okolního světa, čímž je chtěl údajně chránit. V prostoru svého domova byli nemilosrdně vystaveni největšímu nebezpečí, jaké kdy poznali - vlastnímu otci. 

Případ Marcuse Wessona vyvolal mnoho srovnání s případem Winnfreda Wrighta, náboženského a polygamního cvoka ze San Francisca, který svým třem manželkám a třinácti dětem vládl tvrdou rukou, dokud jeden z jeho potomků nezemřel vinou podvýživy. Stejně jako Wesson ani Wright nepracoval, držel děti izolované od společnosti a přikazoval svým ženám, aby ho finančně podporovaly. 

Týrání dětí bylo dalším jejich společným znakem. Když Wessonovy děti neudělaly domácí úkoly, nebo se snažili vyhnout hodinám předčítání bible, bil je klackem nebo baseballovou pálkou. 

Děti nesměly mít kamarády a jen zřídka mohly vycházet z domu. Když se setkaly s cizími lidmi, sotva řekly jediné slovo. To vyvolávalo dojem, že jsou zdvořilé a slušně vychované, i když ve skutečnosti byly jen extrémně nepřizpůsobené sociální interakci. 

Děti mu odmala věřily vše, co jim řekl. Neměly žádnou představu o tom, co je morální nebo společensky přijatelné. Jediné, co znaly, byl „Wessonův zákon“. Řekl jim, že je Ježíš Kristus a požadoval jejich poslušnost, kterou od nich také dostával. 

V jednu chvíli také segregoval svou domácnost a zakázal dokonce i bratrům a sestrám, aby se spolu stýkali. Věřil, že by se u jeho dětí mohly vyvinout sexuální city k sobě navzájem. Nutil také své dcery a neteře, aby se chovaly v podstatě jako gejši. Musely mu umývat dredy, škrábat ho v podpaží nebo na břiše.

Když bylo dívkám osm let, začal je sexuálně obtěžovat. Nejdříve je hladil na prsou a genitáliích, pak s nimi prováděl orální sex, až nakonec došlo i k pohlavnímu styku. Nazýval tato znásilnění „milováním“ a tvrdil jim, že je to otcův přirozený způsob, jak projevit náklonnost svým dcerám. 

Zatímco i ty nejprimitivnější kultury na světě incest odsuzují a je pro ně tabu, Wesson ho vědomě provozoval. Vše ospravedlňoval čtením dívčích biblických pasážích obsahujících zmínky o mužích s více manželkami. 

Wesson si také několik svých dcer a neteří „vzal za ženy“. Mělo to probíhat při obřadu v ložnici, kdy dívka položila svou ruku na Bibli a on ji zakryl svou vlastní. Poté oba odříkali své sliby. Údajně si měl „vzít“ své dvě dcery a dvě neteře, kterým bylo třináct let. S dívkami manipuloval, aby mezi sebou soutěžily o jeho přízeň. Tím zapříčinil, že na sebe dívky vzájemně žárlily. 

Když „dostatečně“ dospěly, chtěl mít s každou z nich alespoň jedno dítě. Dle jeho vlastních slov se však „nedokázal zastavit“ a v podstatě je neustále přiváděl do jiného stavu. Nejspíš proto, že nejstarší Elizabeth už nemohla mít děti. 

Jednou zjistil, že jeho neteř Ruby flirtuje s chlapcem. Surově ji za to zbil. Ta později u soudu uvedla, že z jeho domu třikrát utekla, ale vždy se vrátila, protože neměla kam jít. Zároveň také nechtěla opustit své dítě, které s ním měla. 

Když jí bylo dvaadvacet let, odešla definitivně. Našla si hodného muže, za kterého se nakonec provdala. Po ní odešla i její sestra Sofina.

Obě konečně okusily, jaké to je vést normální život. Proto když se dozvěděly, že Wesson pokračuje v incestu a jejich sestry i sestřenice jsou znovu a znovu těhotné, rozhodly se jednat. Donutil je k tomu i strach o jejich děti, které v domě zůstaly. Toho osudného březnového dne jely na Hammond Ave, odhodlány je zachránit. 

Když sestry dorazily k domu, věděly, že je nečeká nic lehkého. Marcus Wesson s nimi už dávno uzavřel dohodu, že pokud někdy opustí jeho domov, opustí tím i své děti.

Své dcery a neteře zmanipuloval a ty mu musely slíbit, že pokud jim někdo bude chtít jejich děti odebrat, zabijí nejprve ty děti a poté i sebe. On sám pak měl zůstat naživu, aby veřejnosti vysvětlil jejich rozhodnutí. Rodina se také společně scházela, aby probrala podrobnosti  a plán sebevražedného spiknutí, včetně toho, jak správně mířit a kam střílet. 

CO SE STALO 12. BŘEZNA?

Ruby a Sofina zastavily kolem čtrnácté hodiny u domu Wessona. Doprovázela je skupina mladých lidí v několika autech. 

„Přišla jsem si pro svého chlapce,“ řekla Sofina a spěchala do domu, kde popadla sedmiletého syna Jonathona za ruku a chtěla s ním odejít pryč. V tom se však objevila její sestra Rosa, která jí chlapce vytrhla a zavřela ho do zadní ložnice k ostatním dětem. 

Následně ji Wesson z domu vyhodil a postavil se do dveří, aby nemohla zpět za svým synem. Sebhrenah ukázala na nohy svého otce a řekla Ruby, aby se „poklonila svému pánovi“, než půjde za dětmi. 

O půl hodiny později dorazilo první policejní auto. Jeden ze zasahujících policistů později řekl, že když s Wessonem mezi dveřmi mluvil, slyšel dětský pláč.

Wesson policisty dovnitř nepozval, takže ti do domu nemohli bez povolení vstoupit. Díky jeho klidnému chování však byli přesvědčeni, že s nimi muž bude spolupracovat a nedojde tak ke zhoršení situace.

Když se pak otočil a vběhl do domu, obě ženy začaly křičet, že určitě dětem ublíží. Jeden z jeho synů, doprovázející své sestry k domu, uvedl, že Wesson vlastní zbraň ráže 22. To donutilo policisty zavolat SWAT tým. Zároveň nařídili davu kolem, aby se rozešel a schoval se za autobusem a stromy. 

Během následujících chvil několik svědků uvedlo, že slyšelo uvnitř domu výstřely. Policie to však ignorovala a zůstávala na místě. Všichni přítomní policisté zároveň popřeli, že by nějaké výstřely slyšeli.

Sousedka Maria Leyva, žijící pár domů od rodiny, později vypověděla, že slyšela čtyři výstřely. Bylo to krátce po půl čtvrté, zrovna ve chvíli, kdy psala e-mail svým sestrám. Doběhla ke dveřím a slyšela nějaké ženy křičet: „Ne, moje děti! Ne, moje děti!“

Pak se vrátila ke svému počítači, aby rychle dokončila rozepsanou zprávu: „Tady vepředu se střílelo a zřejmě tam jsou mrtví.“ 

Než dorazil SWAT tým, aby evakuoval okolí, bylo po všem. Wesson se náhle objevil ve dveřích a byl celý od krve. Když ho policisté zatýkali, museli použít troje pouta na jeho zápěstí. Poté policie vtrhla do domu.

Netrvalo dlouho a děti našli v zadní ložnici. Každá oběť byla střelena do oka a těla na sobě byla naskládána od nejmladšího po nejstarší. Úplně nahoře ležela Sebhrenah, která v ruce svírala pistoli ráže 22.

Policie hledala pod postelemi a ve skříni možné přeživší. Žádní ale nebyli. Pro všechny důstojníky se 12. březen 2004 stal jedním z nejtraumatičtějších dnů jejich profesní kariéry. 

ODSOUZENÍ 

Wesson byl držen ve věznici Fresno County a byl obviněn z devíti vražd. Testování DNA poskytlo vyšetřovatelům spolehlivý důkaz o tom, že všechny oběti byly zplozeny s jeho vlastními dcerami a neteřemi. Byl také obviněn z dalších čtrnácti případů sexuálního zneužívání.

Ve všech bodech obžaloby vinu odmítal.

V rozhovorech, které ve vězení poskytoval, uváděl, že cítí elektrické proudy ve své hlavě, protože mu Bůh dal andělský mozek. Tvrdil: „Nikdy jsem to neviděl, kromě počátku věků, kdy se andělé mísili s lidmi.“ 

Během tříměsíčního procesu s Wessonem, se na lavici vystřídalo více než padesát svědků. Jeho obhájci tvrdili, že děti zastřelila Sebhrenah a následně obrátila zbraň proti sobě. Podle svědectví měla ráda zbraně, které často nosila v kabelce. Také si ráda hrála na „armádu“. 

Podle obhajoby podržela Sebhrenah pistoli Ruger Mark II ráže 22 u oka každého dítěte a zmáčkla spoušť. Pak zabila svou sestru Elizabeth a nakonec i sebe. Toto tvrzení bylo podpořeno znaleckým posudkem, dle něhož sestry zemřely hodinu nebo dvě po zbývajících obětech. Na zbrani také nebyly nalezeny žádné otisky Wessona. Všechna tato tvrzení byla vyvrácena faktem, že oběti byly pachatelem zmanipulovány k tomu, aby samy zabíjely. 

Rosa Solorio, třiadvacetiletá dcera Wessona, jejíž děti Ethan a Sedona byly mezi oběťmi, měla u soudu na ruce zlatý zásnubní prsten. Byl od Wessona a ona přes všechny proběhlé události tvrdila, že ho stále miluje a považuje se za jeho manželku. 

Marcus Wesson byl u soudu vylíčen jako manipulátor, který svým dcerám a neteřím vymyl mozky, aby si myslely, že je normální mít s ním sex. Omezil jim přístup ke vzdělání a vnějšímu světu, dokud neměl úplnou finanční, fyzickou i emocionální kontrolu nad jejich životy. Také je přesvědčil, že smrt je lepší než jakýkoliv zásah do rodiny. 

Po více než dvou dnech rozhodování shledala porota Wessona vinným z devíti vražd prvního stupně a čtrnácti případů znásilnění. Na základě důkazů, které byly soudu předloženy, se porota také domnívala, že sám Wesson zmáčkl spoušť alespoň u dvou obětí.

O měsíc později přijal soudce vrchního soudu okresu Fresno, R. L Putnam, doporučení poroty k trestu smrti.