Neobjasněné případy - Zmizení Sherry Lynn Marler

Další sérii článků na téma Neobjasněné případy započnu smutným a také málo známým příběhem mladé dívenky, o kterou doslova během několika minut přišla její rodina a všichni, kteří ji měli rádi. Ač se to u těchto případů zdá vždy skoro až neuvěřitelné, po dívce se během krátké chvíle doslova slehla zem a do dnešního dne kromě pachatele nikdo netuší, co se s ní stalo.

1) SHERRY LYNN MARLER

Dvanáctiletá Sherry byla mezi lidmi v Greenville v Arizoně známá jako “malá farmářka”. Byla tak  popisována proto, že milovala vše, co souviselo s farmařením.

V městečku Greenville žilo v roce 1984 něco kolem 7 600 obyvatel a bylo považováno za malé, rodinné a bezpečné město, v němž byla obecně úzká komunita. To se však změnilo jednoho jarního dne roku 1984, konkrétně 1. června.

To ráno se Sherry probudila na gauči, jelikož u nich byla na návštěvě sestra jejího nevlastního otce, tak jí dívka přenechala svou postel. Sherryina matka už odešla do práce na ranní směnu v restauraci Waffle house. Toho dne měl Sherryin nevlastní otec Raymond nějaké pochůzky ve městě, potřeboval se zastavit kvůli podpisům v bance a pak měl domluvené ještě nějaké další schůzky. Sherry ho prosila, zda by mohla jet do města s ním a Raymond souhlasil. Krátce po deváté hodině tedy vyjeli. Cesta do města jim trvala chvíli, jelikož se jejich farma nacházela jen kousek od Greenville.

Nejdříve jeli do První národní banky, kde Raymond potřeboval podepsat nějaké dokumenty. Dorazili tam kolem půl desáté. Protože měla Sherry žízeň, podal jí Raymond dolarovou bankovku a řekl jí, ať si přes silnici zaběhne k čerpací stanici Chevron koupit limonádu z automatu. Čerpací stanice byla hned naproti bance.

Později svědci vypověděli, že viděli Sherry jít přes parkoviště budovy General Telephone  a Jernigan's Furniture Store směrem k čerpací stanici. Během několika následujících minut už Sherry Marlerovou nikdo nespatřil.

First National Bank

Vyřízení záležitostí v bance trvalo Raymondovi přibližně 15 minut, poté odešel k autu s tím, že tam na něj bude Sherry čekat. Ta tam ovšem nebyla. A nebyla ani nikde jinde. Doběhl tedy přes silnici k čerpací stanici v domnění, že se tam dívka zdržela. Když ji nenašel ani tam, vrátil se zpět k autu, aby zde na ni počkal. Zpočátku se nijak neznepokojoval, počítal s tím, že se každou chvíli vrátí. Po další půlhodině si však začal dělat opravdové starosti. Věděl, že něco není v pořádku, protože tohle Sherry nebylo vůbec podobné. Byla velmi zodpovědná a jen tak by sama bez vědomí druhých neodešla.

 

Z nedaleké telefonní budky tedy zavolal Sherryině matce do práce, zda ji dcera náhodou nepřekvapila svou návštěvou. Ta však řekla, že ji neviděla od rána, kdy spala na gauči. Raymond se snažil zůstat klidný a zachovat vyrovnaný hlas, aby Betty nepropadla panice, jen jí dal najevo, že se po dívce půjde podívat po okolí. 

Betty samozřejmě nemoha jen tak zůstat v práci a pokračovat ve směně s vědomím, že se její dítě ztratilo. Řekla tedy šéfovi, že odchází, aby pomohla Sherry hledat.

V 11 hodin a 46 minut, něco málo přes dvě hodiny poté, co byla naposledy viděna, nahlásil Raymond zmizení své nevlastní dcery na policii. Ta si zapsala popis Sherry - jak vypadá a co měla na sobě. Naposledy byla viděna ve světlých džínách, červené kostkované flanelové košili s dlouhým rukávem, v šedých keckách se zapínáním na suchý zip a hodinkách s černým páskem. Na těle měla dvě poznávácí znamení - dvou centimetrovou jizvu na břiše a centimetrovou jizvu na zádech blízko ramene.

Bez odkladu bylo vyhlášeno pátrání po pohřešovaném dítěti, do kterého se okamžitě zapojili rodinní příslušníci, přátelé i místní dobrovolníci. Bylo také prováděno pátrání ze vzduchu pomocí vrtulníků. Po celém městě byly rozdány a vylepeny plakáty.

Sherryina matka později vzpomínala, jaká to byla veselá a šťastná holčička, která vyrůstala na farmě a byla trochu jako kluk. Ráda pomáhala při domácích pracích a vždy ochotně přiložila ruku k dílu. Také uměla řídit traktor. Když zmizela, bylo to dva měsíce před jejími narozeninami, na které se velmi těšila, protože si přála tříkolku, na níž by mohla jezdit. Sherry také zbožňovala Kennyho Rogerse - často měla puštěny jeho písničky, tančila na ně po domě a ráda si je zpívala.

I přesto, že se pátrání rozběhlo okamžitě po nahlášení, po pohřešované dvanáctileté dívce se nikdy nenašla žádná stopa. Ve vyšetřování se ustanovilo několik scénářů, kterými se úřady i lidé v průběhu let zabývali.

Tento snímek z Google Street View nabízí širší pohled na 

křižovatku, kde Sherry zmizela.

MOHLA SHERRY UTÉCT?

V roce 1984 byl ve Spojených státech počet dětí a mladých lidí na útěku ohromující. Vzhledem k tomu, že se toto číslo blížilo k milionové hranici, je logické, že i v případě Sherry se útěk z domova nabízel jako jedna z možností. Její matka a blízcí z rodiny však tuto možnost označovali jako tu nejméně pravděpodobnou. V den, kdy dívka zmizela, měla naplánovanou návštěvu u své babičky, se kterou měla velice blízký vztah. Zároveň se prý těšila, že se bude později večer dívat na svůj oblíbený televizní pořad. O Sherry se vědělo, že nebyla v žádném ohledu problémové dítě. Naopak, byla naprosto spolehlivá. Když ten den odcházela spolu se svým nevlastním otcem z domu, nevzala si s sebou žádné věci. A od doby, co byla pohřešovaná, nikdy nekontaktovala nikoho ze své rodiny, což je jedna z věcí, kterou uprchlíci obvykle dělávají. Neexistují ani žádní další svědci, kteří by si vzpomněli, že toho dne Sherry ve městě vůbec viděli. Marně se také prohledávaly rozsáhlé zemědělské pozemky, bažiny a pole v okolí města.

BYLA SHERRY UNESENA CIZÍ OSOBOU?

Ano, to určitě možné je. V tak malých městech, jako je Greenville, je to sice vzácné a nikdo ani nebyl svědkem ničeho, co by naznačovalo únos, ale někdy k tomu prostě může dojít během několika vteřin. Mohla být unesena na samotné čerpací stanici, nebo cestou do obchodu či z obchodu.

K teorii o únosu přispívá i fakt, že vyšetřovatelé získali informaci, že se Sherry mohla ještě ten měsíc pohybovat v oblasti St. Stephen v Alabamě poblíž Betaw Road. Po svém zmizení byla dívka údajně třikrát spatřena třemi různými lidmi. Pokaždé ji prý doprovázel asi padesátiletý muž, přibližně 180 cm vysoký, s podsaditou postavou a vráskami kolem očí.

Jeden ze svědků, který ji viděl ten samý den, kdy zmizela, na odpočívadle pro kamiony v Conley v Georgii uvedl, že Sherry tohoto muže oslovovala B. J. Všichni tři svědci se zároveň shodli na tom, že Sherry působila rozrušeně, měla rozcuchané vlasy a vypadala omámeně. Později v prosinci 1984 byla spatřena naposledy, a to v obchodním domě v New Orleans v Louisianě. Žádné z těchto svědectví se však nikdy stoprocentně nepotvrdilo a informace o nich jsou vágní a nepodložené. Policie navíc dala jasně najevo, že všechna tato údajná pozorování postrádají důkazy.

Ač se verze s únosem zdála jako nejpravděpodobnější, policii i místním lidem připadalo přinejmenším podezřelé, že by cizí člověk dokázal Sherry unést z ulice, aniž by si toho kdokoliv všiml. Nikdo si ani nevzpomínal, že by v té době v okolí někoho cizího viděl. Někteří lidé tak nevěří, že by Sherry unesl někdo cizí, a argumentují tím, jak obtížné by bylo pro cizího člověka nejen popadnout těžce stavěnou, fyzicky silnou dívku, aniž by si toho někdo všiml, ale také přijet a odjet z malého města bez povšimnutí potencionálních svědků.

Bohužel, stejně jako mnoho nevyřešených případů, jsou i detaily tohoto případu zamlženy fámami a dalšími nepotvrzenými informacemi.

STOJÍ ZA DÍVČINÝM ZMIZENÍM NĚKDO Z RODINY?

Vzhledem k faktu, že policie neměla v případu žádné důkazy, stopy ani podezřelé, obrátila svou pozornost na rodinu. Což je vlastně v případě pohřešovaného dítěte vždy typické, protože k únosu cizí osobou dochází v podstatě jen velmi zřídka. Často to bývá buď člen rodiny, nebo někdo blízký rodině, kdo dítě unese.

Všichni příbuzní, včetně jejího biologického otce, byli vyšetřováni policií kvůli možnému zapojení do případu. Policie se nakonec nejvíce zaměřila na nevlastního otce, který byl jedním z posledních lidí, kteří ji toho rána viděli. Raymond s policií spolupracoval a odpovídal na všechny otázky. Co však navenek nepůsobilo úplně důvěryhodně, byl fakt, že se odmítl podrobit testu na detektoru lži. Nezainteresovaným mohl tento krok připadat podezřelý, nicméně pokud se na to podíváme z druhé strany, podstoupit test na detektoru lži nemusí být vždy nejlepší nápad, i když jste nevinní.

Protože: 

• Pokud jím projdete, nevyřadí vás to automaticky ze seznamu potencionálních podezřelých.

• Pokud však neuspějete, stáváte se podezřelým číslo jedna.

• Navíc testy na detektoru lži nejsou stoprocentně přesné, a proto je nelze použít jako důkaz u soudu.

• Také je třeba si uvědomit, že se bavíme o 80. letech 20. století, kdy nebyly kamerové systémy, mobilní telefony a důkazy DNA. Lidé tehdy mohli být (a také bývali!) odsouzeni pouze na základě nepřímých důkazů. Zkuste si představit, že byste v té době byli nevinní a neprošli testem na detektoru lži. Tenkrát by existovala reálná šance, že byste byli označeni za hlavního podezřelého a skončili byste ve vězení i bez důkazů, které by tuto teorii potvrdily.

Sherryina matka Becky vždycky stála při Raymondovi a důvěřovala jemu i jeho verzi. Dokonce prý i na smrtelné posteli jí Raymond zopakoval, že neví, co se Sherry stalo a řekl, že si přeje, aby mohl vstát z postele a přivést ji domů.

I policie Raymondovi věřila. Nikdy nebyl označen za podezřelého, stejně jako nikdo jiný z její rodiny. Ovšem výpověď policejního náčelníka Lonza Ingrama z roku 2013, jako by nenápadně naznačovala opak: “Ten případ mi nikdy nevymizí z mysli. Tvrdě tlačíme na pilu, ale je frustrující, když se nám nedaří dosáhnout nějakých dobrých výsledků. Když se něco takového stane, snažíte se jako možné podezřelé nejprve vyloučit členy rodiny. Právě o to jsme se snažili. Byla mu nabídnuta možnost podrobit se testu na detektoru lži, ale odmítl to.”

Policie se ale nakonec skutečně začala přiklánět k teorii s únosem. Že byla Sherry unesena během té krátké chvíle, kdy si šla koupit pití. Tuto teorii podporuje vyřčená myšlenka Becky - Raymond dal Sherry dolarovou bankovku na pití z automatu na benzinové pumpě. V roce 1984 však automaty nevydávaly drobné za dolar. Člověk musel mít přesné drobné. Je tak tedy možné, že Sherry požádala cizího člověka o drobné za dolar, což mohlo poskytnout příležitost k únosu. V podstatě ale tato myšlenka sloužila jen k zamyšlení se o jedné z možných verzí případu.

Tato fotografie Raymonda a Betty byla zveřejněna

  v Birmingham Post-Herald v roce 1986. V rozhovoru

pro noviny vyjádřil Raymond přesvědčení, že Sherry

nastoupila do auta s někým, koho znala.

PODIVNÉ TEORIE

Dne 25. listopadu 2019 zveřejnila jistá žena na facebookové stránce 'Sherry Linn Marler Still Missing' (Sherry Lenn Marler je stále pohřešovaná) výsledky svého pátrání, které prováděla za pomoci svých dvou přátel. Po dlouhých letech pátrání na vlastní pěst se domnívají, že Sherry unesl někdo místní, kdo byl součástí pedofilního gangu, který v té době působil v Greenville a okolních okresech a kdo ji držel v zajetí jako otrokyni na své prasečí farmě o rozloze 10,2 akrů v okrese Butler. Tato žena také tvrdila, že našla důkazy, které její teorii podporují. Mělo by se jednat o zbytky kalhot se skvrnami od krve (které však neodpovídají oblečení, jež měla Sherry na sobě v den zmizenív a není ani jasné, zda by odpovídaly i její velikosti). Údajně je poslali na oddělení šerifa okresu Butler, které později uvedlo, že kalhoty neodhalily žádné nové informace. Dále by se mělo jednat o nalezenou fotografii, na níž je zachyceno prase a vedle něj něco, co vypadalo jako ostatky lidské hlavy. Žena tvrdí, že policie o fotografii ví, ale na žádosti o další postup nereagovala.

V roce 2019 sdílel Sherryin bratr několik fotografií, které našel uvnitř Bible v opuštěném přívěsu v Butler County, tedy v oblasti, odkud Sherry zmizela. Na fotografiích je zachycena mladá dívka (která by klidně mohla být již starší Sherry), ležící na posteli v nějaké místnosti - skoro to vypadá, jako by byla ošetřována. Sherryina rodina tvrdí, že místnost je jim naprosto neznámá a rozhodně není v jejich domě, proto se domnívají, že snímky byly pořízeny až po dívčině zmizení. Na fotografii je také delší neidentifikovaná žena, která stojí vedle ní. Fotografie je zvláštní a skutečně nutí k zamyšlení, zda Sherry někdo z místních obyvatel neunesl a nedržel ji na nějakém pozemku, než ji zabil.

Nalezené snímky, na nichž je neidentifikovaná žena a možná i samotná Sherry.

Bohužel se v případu za posledních čtyřicet let téměř nic nepohnulo, protože všechny tipy a potencionální pozorování nikam nevedly. Jediným faktem, kterým si můžeme být jisti, zůstává, že onoho letního rána roku 1984 zmizela mladá dívka a nikdo ji už nikdy neviděl. Ačkoliv se zdá, že jde o odložený případ s nízkou prioritou, stále existují lidé, kteří ji milují, chybí jim a stále ji hledají.

Sherry Marler je dodnes vedena jako pohřešovaná osoba, její případ zůstává nevyřešený a je klasifikován jako únos mimo rodinu.